Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zvrat v politicky výbušné kauze: Pelikán přiznal, že Hrad tlačí na vydání hackera do Ruska

Zvrat v politicky výbušné kauze: Pelikán přiznal, že Hrad tlačí na vydání hackera do Ruska

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) je pod tlakem Hradu. Podle serveru Respekt.cz prezident Zeman tlačí na Pelikána, aby odmítl nároky USA a vydal údajného ruského hackera Jevgenije Nikulina do Moskvy. Ministr tlaky z Hradu přiznal a uvedl, že vedle prezidenta Zemana u něho lobboval i kancléř Vratislav Mynář. 

O tlaku prezidenta na Pelikána se dosud jen spekulovalo, ministr nyní informace médií poprvé potvrdil. Pelikán pro server Respekt.cz uvedl, že se u něho prezident Zeman dvakrát v lednu osobně přimlouval, aby vydal Nikulina do Ruska.  

Protože rozhodnutí dosud nepadlo, tlak Hradu pokračuje. Na počátku tohoto týdne ministra navštívil prezidentův kancléř Vratislav Mynář a zajímal se o to, jak to s Nikulinem vypadá. „Hradní kancléř mě navštívil,“ potvrdil ministr novinářům. Schůzku přiznal i Mynář. „Sice vám do toho nic není, ale předal jsem panu ministrovi dopis od matky zadrženého Nikulina,“ uvedl kancléř.

O počínání Hradu už údajně ví i premiér Andrej Babiš. Podle informací Respektu s Pelikánem na toto téma tento týden hovořil a ministra podpořil. „Ministr Babiše opravdu informoval o nepřípustném tlaku ze strany prezidenta kvůli tomu hackerovi,“ sdělil novinářům zdroj blízký Babišovi. Premiér navíc dle zjištění serveru preferuje vydání Nikulina do USA. „Určitě preferuji vydání do USA, ale nemám na to žádný vliv,“ uvedl před dvěma týdny.

Třicetiletého Rusa zadržela v říjnu 2016 v Praze česká policie na základě amerického zatykače. USA ho viní z útoků na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox z let 2012 a 2013. O vydání žádá také Rusko, a to na základě zatykače kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun. Přípustnost extradice do obou zemí už potvrdily české soudy, konečné slovo bude mít ministr spravedlnosti. Podle Respektu ale musí počkat, až Ústavní soud rozhodne o druhé ústavní stížnosti Nikulina, pomocí níž se hacker snaží odvrátit své vydání do USA.  

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1