Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děti k pronájmu: Zrůdný průmysl indických sirotčinců vydělává na turistech

Děti k pronájmu: Zrůdný průmysl indických sirotčinců vydělává na turistech

Podmínky v indických domovech pro sirotky mají k těm ideálním opravdu daleko. Jídla ani vody se nedostává, stejně tak jako léků v případě nemoci. Nadbytek je naopak bití ze strany personálu. Nejhorší na tom však je, že samotné děti ani nejsou sirotci. Alespoň tedy ne v zařízeních, jež popisujeme a která slouží jako past na turisty.

Majitelé těchto sirotčinců posílají do vytipovaných vesnic zástupce, již domlouvají pronájem potomků místních lidí právě do těchto zařízení. Když pak nic netušící turista vidí, jak malé děti v domovech trpí, neváhá se rozloučit i s větším obnosem peněz. Finanční dary ale končí v kapsách provozovatelů.

Rodiče dětí přitom věří, že je o jejich potomky dobře postaráno. Majitelům jde samozřejmě především o zisk, a tak když „sirotci“ povyrostou a přestanou vzbuzovat dostatečnou lítost, putují zpět k rodině. Na jejich místo pak nastoupí další generace.

„Svými snímky bych chtěla ukázat to neštěstí, které turismus točící se kolem sirotčinců způsobuje. Rodinné zázemí se ztrácí místo toho, aby se naopak vytvářelo. Je důležité podporovat začlenění dětí zpět do jejich rodin. Místo toho se ale podporují tyhle sirotčince sponzorskými dary,“ uvádí Sandra Hoyn.

Fotoreportáž původně vyšla na webu Reflexu

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1