18. 05. 2018 • 14:58
Kdyby mi někdo před mojí poslední cestou do Afriky řekl, že si s fotoaparátem lehnu pod půltřetí tuny živé váhy nosorožce, pomyslel bych si něco o lepších způsobech skoncování se životem. Když po pár týdnech putování černým kontinentem v takové poloze dobrovolně skončím, nedokážu pomyslet vůbec na nic. Podvědomě vnímám pouze pulsování krve ve spáncích, cvakání závěrky a pravidelný dech masivního kolosu nade mnou.
Během měsíční cesty po národních parcích Zambie, Jihoafrické republiky a Svazijska mám několik dní vyhrazeno na svazijské parky Hlane a Mkhaya. Místní průvodci jsou světově proslulí schopnostmi dovést fotografa doslova na dosah zvěře, včetně ohrožených druhů, jako je třeba nosorožec dvourohý či tuponosý.
