Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nádraží, které mělo více smůly než vlaků. Využívali ho i nacisté, teď je z něj místo duchů

Nádraží, které mělo více smůly než vlaků. Využívali ho i nacisté, teď je z něj místo duchů

Měl to být významný železniční uzel, který by zrychlil dopravu mezi Paříží a Madridem. Historické události k němu ale nebyly přívětivé a nyní zeje prázdnotou. Nádraží v Canfrancu uprostřed Pyrenejí by ale mohlo znovu ožít.

Nádraží v Canfrancu mělo být odvážnou a moderní chloubou regionu. Stojí sice na území Španělska, ale sloužilo jako hraniční nádraží, které usnadňovalo dopravu mezi Paříží a Madridem. Samotné nádraží ale tvořilo jen jakousi pomyslnou třešničku na dortu. Nejdříve bylo totiž nutné vybudovat samotnou železnici, a to přes velmi komplikovaný terén – Pyreneje.

Trať si stavěli Francouzi a Španělé sami, a to každá na své straně hranice. Když v roce 1928 nastal den, kdy na trať vyjede první vlak, záhy se separovaná výstavba ukázala jako poměrně velký problém. Koleje měly na obou stranách hranice jiný rozchod. Vlaky tak musely jezdit kyvadlově a lidé museli na hranicích přesedat, železniční personál zase musel přenášet všechen náklad.

Další ránu zažila železniční trať za španělské občanské války. Generál Franco totiž nechal zavřít všechny tunely, aby republikánským oponentům zabránil v pašování zbraní. Linka se znovu otevřela až během druhé světové války. Právě tehdy ji začaly využívat tisíce Židů, kteří prchali právě do Španělska. Podle BBC ji ale záhy objevili i nacisté, kteří trať používali jako kanál, kudy mohou přepravovat zlato, které během války získali po celé Evropě.

Pak už to šlo s celou tratí a tím pádem i s nádražím z kopce. Zájem sice opadl jen z francouzské strany, Španělé své sousedy ale nebyli schopní ani s platnou smlouvou donutit k další spolupráci. Nádraží, které se ve své době stalo tím největším na světě, tak začalo chátrat. Nyní se ale možná blýská na lepší časy. O nádraží se začala starat tamní samospráva a stavba se stala vyhledávanou turistickou atrakcí, v budoucnu se možná z její části stane i hotel.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1