Nevšední vycházka moravskou metropolí aneb 12 zastavení v židovském Brně | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nevšední vycházka moravskou metropolí aneb 12 zastavení v židovském Brně

Nevšední vycházka moravskou metropolí aneb 12 zastavení v židovském Brně

Dobrý tip pro návštěvníky Brna, ale i rodilé Brňany – projděte si město tam, kde zanechali své stopy židovští obyvatelé. Připravena je pro vás stezka, na které vás provede váš mobil nebo tablet.

Na brněnském židovském hřbitově jsem – ač rodilá Brňačka – poprvé v životě. Průvodkyni mi dělá Veronika Rút Nováková, autorka projektu Židovská stezka. Nápad se zrodil ve chvíli, kdy se Veronice dostala do rukou kniha Brno židovské od Jaroslava Klenovského, při jejímž čtení na ni zapůsobilo, kolik toho Židé Brnu dali, a dnes si to málokdo uvědomuje. Většina památek již nestojí, stejně jako již neexistují židovské kavárny, například Esplanade, která bývala místem setkání umělců a intelektuálů zejména židovského původu a byla poškozena bombardováním a posléze zbourána při stavbě Janáčkova divadla.

 

Spletitá historie

Na hřbitově jsme jediní návštěvníci a procházíme se mezi téměř devíti tisíci náhrobky rozesetými na třech hektarech. O původním židovském obyvatelstvu na území dnešního Brna máme první zmínky ze 13. století. Židé se věnovali především obchodu a půjčování peněz, což postupně vyústilo v nevraživost ze strany křesťanských věřitelů. Spor se začal vyhrocovat v polovině 15. století, kdy v Brně začal proti heretikům, husitům a Židům kázat františkánský mnich Jan Kapistrán. V roce 1454 byli Židé na základě výnosů krále Ladislava Pohrobka vypovězeni z královských měst a byl jim zabaven majetek. V průběhu 17. století Židům za poplatek povolili vstupovat do Brna na trhy a v 18. století byla židovská obec znovu založena.

Židé ovšem neměli povoleno pobývat v centru města, a tak se židovská obec začala formovat v okolí ulice Křenová. Původní židovský hřbitov již pochopitelně neexistoval a členům židovské obce v polovině 19. století pro zřízení nového hřbitova nabídli parcelu v dnešních Židenicích. Jméno čtvrti přitom nemá se svými židovskými obyvateli nic společného, nýbrž je odvozeno od osobního jména Židin.

Slavné rody

Mezi strohými šedivými náhrobky a honosnými hrobkami zámožných rodin vyčnívá bílá mramorová hrobka dynastie Löw-Beer. Devatenácté století bylo v Brně ve znamení prudkého rozvoje textilního průmyslu, a město si dokonce vysloužilo přezdívku „moravský Manchester“. Max Löw-Beer byl ve své době nejvýznamnější textilní průmyslník na Moravě. Jeho syn Alfred začátkem 20. století koupil vilu na dnešní Drobného ulici a své dceři Gretě daroval v roce 1929 jako svatební dar horní část pozemku. Greta a její manžel Fritz Tugendhat nechali na pozemku postavit unikátní vilu dle návrhu německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe.

Pokračování článku najdete na Reflex.cz

Čeká vás první cesta letadlem, nebo se takto přepravujete běžně? Přečtěte si tipy zkušených cestovatelů, které vám let usnadní a zpříjemní>>>

 

Na dovolenou

Poprvé letadlem Chorvatsko Očkování Cestování po Evropě

Ať už se chystáte procestovat evropské metropole, Chorvatsko nebo jste se rozhodli vyrazit až na druhý konec světa, nemělo by vám uniknout pár dobrých tipů. Poradíme vám jak si sehnat co nejlevnější letenky, jak se vyrovnat s jet lagem nebo jak zažádat o kompenzaci při zpožděném letu. Nezapomněli jsme vám připravit ani rady, které vám pomohou při vyřizování dětských pasů nebo ztrátě dokladů v zahraničí.

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.