Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Severní Korea natruc postavila luxusní lyžařské středisko. Svahy zejí prázdnotou

Severní Korea natruc postavila luxusní lyžařské středisko. Svahy zejí prázdnotou

Zasněžené svahy lyžařského střediska Masikrjong, které je v Severní Koreji jediné svého druhu, jsou neposkvrněné a téměř na nich není vidět lyžaře. Výstavba tohoto komplexu začala z osobní iniciativy severokorejského vůdce Kim Čong-una poté, co byla sousední Jižní Korea vybrána jako dějiště zimních olympijských her v roce 2018, píše agentura AFP.

Podle Globálního indexu hladu trpí na 40 procent Severokorejců podvýživou. A infrastruktura v této chudé zemi, která však má jadernou zbraň, je v žalostném stavu.

Ovšem hotel v zimním středisku je luxusní. Na kamenné desce se oznamuje, že jde o "grandiózní národní projekt". „Dílo drahého vůdce Kim Čong-una, který zasvětil svou tvrdou práci, srdce a duši tomu, aby náš lid byl šťastnější a civilizovanější, bude oslovovat příští generace,“ uvádí se tam.

Ve středisku vyhrazeném návštěvníkům jsou všude rozmístěny Kim Čong-unovy fotografie. Průvodci vysvětlují, že severokorejský vůdce navštívil stavbu 144krát, aby udělil své rady.

Středisko leží asi tři hodiny jízdy od Pchjongjangu. Jede se sem silnicí obklopenou kurníky, která vede neosvětlenými tunely. Pokud ji zasype sníh, odklízí se ručně. Rolníci tahají po zamrzlých jezerech saně naložené dřívím k topení a voli slouží jako dopravní prostředek.

Kromě dráhy vyhrazené pro začátečníky je středisko prázdné. Lanovka postavená rakouskou společností Doppelmayer přepravuje návštěvníky na vrcholek hory Tehwa, kde se hrstka zvědavých turistů ze Západu těší luxusu samoty.

Masikrjong leží ve výšce 700 metrů nad mořem a nemusí nic závidět čínským nebo jihokorejským zimním střediskům. V době hlavní sezóny se Švéd Patrick Hultberg sám prohání po svazích. „Je to báječné. Vyzkouším ještě další dráhy, nikdo tu není,“ prohlašuje.

Lyžařská permanentka na jeden den stojí cizince 100 dolarů (2500 Kč), zatímco Severokorejci zaplatí ekvivalent 30 dolarů (750 Kč). Asi stovka se jich onoho dne proháněla po dráze začátečníků.

Tato částka představuje měsíční mzdu dělníka, ale většina Severokorejců sem přijíždí v rámci organizovaných zájezdů pořádaných zaměstnavatelem nebo školou a to je téměř nic nestojí.

Kwak Čong-song tu lyžuje poprvé a je nadšený. „Chtěl bych poděkovat našemu vůdci Kim Čong-unovi, který plně zasvětil život tomu, aby měl náš lid šťastný život,“ říká.

Zástupci střediska hovoří o 70 000 návštěvníků ročně, ale takové číslo se zdá být přehnané vzhledem k tomu, jak svahy zejí prázdnotou.

Pchjongjang uskutečňuje politiku zaměřenou na ekonomický růst a zároveň na vývoj jaderných zbraní. Jeho jaderný program a zkoušky balistických raket ho stály četné sankce OSN, včetně zákazu dovážet luxusní produkty jako jsou sněžné skútry a další sportovní vybavení.

Ředitel internetového serveru NK News Andrej Lankov tvrdí, že očekávání Pchjongjangu pokud jde o turistiku jsou "naprosto nepodložená, ba až komická“.

„Kim Čong-un byl na škole ve Švýcarsku. Prostě se rozhodl napodobit to, co tam viděl. Korejské hory jsou skutečně krásné. Řekl si: proč bychom neudělali z naší země turistickou destinaci jako je Švýcarsko a nenadělali si tím hodně peněz?“ říká Andrej Lankov.

Někteří návštěvníci si jsou vědomi ironie situace. Nor Eidnes prohlašuje, že s ním v Masikrjongu zacházeli jako s králem. „Všechno bylo vynikající. Je to výrazný kontrast s životem obyčejných lidí. Na to je třeba pamatovat,“ říká.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1