Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Smutný příběh turistické perly Ibiza. Ostrov dusí miliony divokých návštěvníků, místní nemají na drahé bydlení

Smutný příběh turistické perly Ibiza. Ostrov dusí miliony divokých návštěvníků, místní nemají na drahé bydlení

Obyvatelé španělského ostrova Ibiza, který se stal obětí masové turistiky, mají stále větší problémy s bydlením. Miliony návštěvníků, které přitahují hýřivé noci a tyrkysové moře, přispěly k explozivnímu růstu nájemného. Gabriel Alberto, jenž loni odešel od své ženy, tak nyní žije v dodávce vybavené pohovkou. Slouží mu jako postel, má tu i televizi a plynový vařič a na střeše fotovoltaické panely vyrábějící elektřinu, napsala agentura AFP.

„Není snadné bydlet v dodávce, ale nájemné vystoupalo do závratných výšek. Není možné ho zaplatit,“ rozčiluje se sedmatřicetiletý Argentinec, který žije na tomto baleárském ostrově od roku 2000. Před devíti lety, když se mu narodily děti, stačilo k pronajmutí domku 400 eur (asi 10.500 Kč). Dnes za stejné peníze sotva najde jeden pokoj, který navíc musí s někým sdílet.

Malý ostrov Ibiza, kde mají celebrity své jachty a mladí flámují, zažívá nový příliv návštěvníků od té doby, co opadl zájem o nestabilní destinace jako je Egypt, Turecko nebo Tunisko.

Počet turistů, kteří v roce 2010 ostrov navštívili, činil 1,7 milionu. Loni už to byly tři miliony. Ibiza má rozlohu 572 kilometrů čtverečních a žije tam 142.000 obyvatel. Silná poptávka znásobila sezonní ceny nájemného a přispěla ke spekulacím. Dnes tam sotva najdete k pronájmu pokoj do ceny 600 eur (15.700 Kč).

Občanské sdružení Afectados por los Alquileres (Postižení nájemným), kritizuje už měsíce nehoráznou nabídku: 500 eur (13.000 Kč) za měsíc jen za balkon, 300 eur (7800 Kč) jen za matrace bez koupelny, 2100 eur (54.800 Kč) za malý karavan...

Gabriel, který má měsíční příjem 1400 eur (36.500 Kč), se rozhodl koupit za 3000 eur (78.300 Kč) malou dodávku. Na pozemku, kde stojí, jsou zaparkovány čtyři karavany. Obývají je ti, kteří nemají na nájemné. Situace se zhoršuje v sezoně, kdy je na ostrově trojnásobný počet lidí a ceny prudce rostou. A pro sezonní pracovníky, často nekvalifikované, jsou nájmy nedostupné.

„Dříve mi přišlo deset až dvanáct sezonních zaměstnanců, dnes jeden nebo dva,“ říká majitel restaurace Joan Riera.

Nemocnice Can Misses, hlavní zdravotnické zařízení na ostrově, dokonce uvolnila jedno patro pro sezonní pracovníky. Třicetiletý biolog Javier Segura se tam ubytoval v červnu na tři měsíce. Chtěl si najít vlastní byt, ale po neúspěšném hledání musel v nemocnici zůstat. „Byt stojí více než 2000 nebo i 3000 eur (52.000 a 78.000 Kč),“ stěžuje si.

„Celý systém se převrátil. Dřív tady byly bytové domy a turistické zóny, ale dnes jsou všude turisté,“ říká předseda jedné organizace na propagaci turistiky Lucas Prats.

Regionální parlament v červenci schválil zákon, který zakazuje sezonní pronajímání nemovitostí bez povolení a který omezil počet objektů určených pro turistiku na 623.000. V příštích letech má být tento počet snížen až na 500.000. Cílem je zabránit tomu, aby se turistika, pro ostrov životně důležitá, nestala noční můrou.

Než se Ibiza stala v 60. letech oblíbeným cílem turistů, obtížně přežívala z rybolovu a zemědělství. "Všichni tady dnes žijí z turistiky. Musíme však dospět k tomu, aby mohli místní obyvatelé žít normálně vedle turistů. Uvědomujeme si přitom, že nám turisté během několika měsíců způsobí problémy," vysvětluje Prats.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1