Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sněmovna schválila zřízení fondu pro cestovní kanceláře. Bude sloužit k vyšší ochraně klientů

Sněmovna schválila zřízení fondu pro cestovní kanceláře. Bude sloužit k vyšší ochraně klientů

K lepšímu zajištění ochrany klientů cestovních kanceláří v případech úpadku by měl sloužit nový garanční fond, jehož vznik dnes schválila Sněmovna. Cestovní kanceláře do něho budou odvádět část ročních tržeb. Novelu zákona o podnikání v cestovním ruchu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Sněmovna ve vládní předloze snížila horní hranici odvodů z 0,25 procenta z ročních tržeb cestovních kanceláří na 0,1 procenta. Koeficient bude podle novely stanovovat každoročně ministerstvo pro místní rozvoj. Až bude ve fondu 50 milionů korun, odvod bude nulový. Naplnění fondu se předpokládá zhruba do dvou let.

Plánované zřízení fondu reaguje podle ministerstva pro místní rozvoj na požadavek EU na plnou úhradu plateb klientům pří úpadku cestovní kanceláře. Cestovní kanceláře sice musejí být pojištěny, zákon ale připouští limit. Fond by představoval jakýsi „dozajišťovací mechanismus“. U zájezdu v ceně 15.000 korun by odvod činil nejvýše 15 korun.

Sněmovna naopak zamítla pozměňovací návrh Piráta Petra Třešňáka, podle kterého by se zákon výslovně nevztahoval na činnost přírodních léčebných lázní, jak předpokládá důvodová zpráva. Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) záležitost řeší jiné zákony, nebyla navíc projednána s Evropskou komisí. Pokud by tradiční lázeňské domy nabízely v souvislosti s volnými kapacitami wellness pobyty, takové služby by pod zákon o cestovním ruchu spadaly.

Novela má za cíl také sjednocení pravidel pro zájezdy v rámci vnitřního trhu EU, které zvýší ochranu spotřebitele. Zpřesní podmínky pro získání koncese k provozování cestovní kanceláře, přesněji vymezují pojem zájezd a také se přizpůsobuje zvýšenému množství prodaných zájezdů na internetu.

Čeká vás první cesta letadlem, nebo se takto přepravujete běžně? Přečtěte si tipy zkušených cestovatelů, které vám let usnadní a zpříjemní>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1