Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

U pramenů Mléčné řeky aneb Na návštěvě u nepálských Šerpů

U pramenů Mléčné řeky aneb Na návštěvě u nepálských Šerpů

Za ostře řezanými skalními věžemi přerušovanými mohutnými sněhovými poli a ledovcovými plotnami vystupují další bělostné štíty nejroztodivnějších tvarů. Posledních několik set metrů pod sedlem je hodně exponovaných. Příkrým traverzem překonáváme sněhové pole na lavinovém svahu a hluboko pod námi se modrá teď již velmi maličké jezero Angladumpha, od něhož stoupáme již přes hodinu. Závěrečné metry nás nutí šplhat strmě vzhůru po zasněženém ledovém poli. Každý stup je potřeba pořádně vykopat špičkou boty. Konečně stojíme v průsmyku Rendžo (5417 metrů) a vynaložená námaha opravdu stála za to: před námi v plné kráse bělostně září Everest (8850 m), Lhoce (8501 m), Nupce (7854 m), Pumori (7185 m) a další štíty na nepálsko-tibetské hranici.

Podobné zážitky čekají každého, kdo se vypraví do nejvyšších partií Khumbuského Himálaje, proti proudu Dudhkósí. Její „mateřský“ ledovec Ngozumpha vytvořil v údolí bočními morénami pět jezer. Na břehu největšího z nich leží vesnička Gokjo, jejíž domky jsou přestavěny na hotely pro turisty. Původními obyvateli údolí Khumbu jsou Šerpové, kteří sem přišli před více než čtyřmi stoletími z východního Tibetu (slovo šerpa lze přeložit jako lidé z východu).

Vyznávají mahájánový buddhismus a většina klášterů v oblasti patří sektě Ňingmapa. Z celkem více než dvaceti klášterů je nejznámější gompa v Tengphočhe, která byla znova postavena po požáru v roce 1988. V nedalekém Debočhe stojí jediný ženský klášter v Khumbu. Jeho nevelká stavba ukrytá v háji himálajských borovic láká k návštěvě.

Odolní Šerpové

Tradiční obživou Šerpů bylo po dlouhou dobu pastevectví jaků. Čím více čistokrevných jaků, nekřížených s buvoly, rodina vlastnila, tím byla významnější. Proto také vznikl velmi složitý systém pojmenování nejrůznějších kříženců jaků s indickými buvoly. Přes svůj mnohdy hrozivý vzhled se jedná o mírná a plachá zvířata, domestikovaná ze svých předků z rodu Bos grunniens. Poslední kusy jejich divokých příbuzných můžeme dnes spatřit pouze v těžko přístupném pohoří Kchun-lun v severním Tibetu.

Jaci poskytují vlnu a důležité mléčné produkty, především máslo. Ženy vyrábějí z vlny rohože a prodávají je do nižších regionů výměnou za zrní nebo peníze, zatímco máslo používají pro svou vlastní potřebu. Máslo se využívá do tradičního slaného tibetského čaje, který se zde popíjí ve velkém množství. Na jednu šerpskou rodinu v průměru připadá více než pět jaků. A právě z potřeby směňovat jačí produkty se vyvinulo další tradiční odvětví Šerpů, kterým je obchod.

Článek pokračuje na Reflex.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1