U pramenů Mléčné řeky aneb Na návštěvě u nepálských Šerpů | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

U pramenů Mléčné řeky aneb Na návštěvě u nepálských Šerpů

U pramenů Mléčné řeky aneb Na návštěvě u nepálských Šerpů

Za ostře řezanými skalními věžemi přerušovanými mohutnými sněhovými poli a ledovcovými plotnami vystupují další bělostné štíty nejroztodivnějších tvarů. Posledních několik set metrů pod sedlem je hodně exponovaných. Příkrým traverzem překonáváme sněhové pole na lavinovém svahu a hluboko pod námi se modrá teď již velmi maličké jezero Angladumpha, od něhož stoupáme již přes hodinu. Závěrečné metry nás nutí šplhat strmě vzhůru po zasněženém ledovém poli. Každý stup je potřeba pořádně vykopat špičkou boty. Konečně stojíme v průsmyku Rendžo (5417 metrů) a vynaložená námaha opravdu stála za to: před námi v plné kráse bělostně září Everest (8850 m), Lhoce (8501 m), Nupce (7854 m), Pumori (7185 m) a další štíty na nepálsko-tibetské hranici.

Podobné zážitky čekají každého, kdo se vypraví do nejvyšších partií Khumbuského Himálaje, proti proudu Dudhkósí. Její „mateřský“ ledovec Ngozumpha vytvořil v údolí bočními morénami pět jezer. Na břehu největšího z nich leží vesnička Gokjo, jejíž domky jsou přestavěny na hotely pro turisty. Původními obyvateli údolí Khumbu jsou Šerpové, kteří sem přišli před více než čtyřmi stoletími z východního Tibetu (slovo šerpa lze přeložit jako lidé z východu).

Vyznávají mahájánový buddhismus a většina klášterů v oblasti patří sektě Ňingmapa. Z celkem více než dvaceti klášterů je nejznámější gompa v Tengphočhe, která byla znova postavena po požáru v roce 1988. V nedalekém Debočhe stojí jediný ženský klášter v Khumbu. Jeho nevelká stavba ukrytá v háji himálajských borovic láká k návštěvě.

Odolní Šerpové

Tradiční obživou Šerpů bylo po dlouhou dobu pastevectví jaků. Čím více čistokrevných jaků, nekřížených s buvoly, rodina vlastnila, tím byla významnější. Proto také vznikl velmi složitý systém pojmenování nejrůznějších kříženců jaků s indickými buvoly. Přes svůj mnohdy hrozivý vzhled se jedná o mírná a plachá zvířata, domestikovaná ze svých předků z rodu Bos grunniens. Poslední kusy jejich divokých příbuzných můžeme dnes spatřit pouze v těžko přístupném pohoří Kchun-lun v severním Tibetu.

Jaci poskytují vlnu a důležité mléčné produkty, především máslo. Ženy vyrábějí z vlny rohože a prodávají je do nižších regionů výměnou za zrní nebo peníze, zatímco máslo používají pro svou vlastní potřebu. Máslo se využívá do tradičního slaného tibetského čaje, který se zde popíjí ve velkém množství. Na jednu šerpskou rodinu v průměru připadá více než pět jaků. A právě z potřeby směňovat jačí produkty se vyvinulo další tradiční odvětví Šerpů, kterým je obchod.

Článek pokračuje na Reflex.cz

 

Na dovolenou

Poprvé letadlem Chorvatsko Očkování Cestování po Evropě

Ať už se chystáte procestovat evropské metropole, Chorvatsko nebo jste se rozhodli vyrazit až na druhý konec světa, nemělo by vám uniknout pár dobrých tipů. Poradíme vám jak si sehnat co nejlevnější letenky, jak se vyrovnat s jet lagem nebo jak zažádat o kompenzaci při zpožděném letu. Nezapomněli jsme vám připravit ani rady, které vám pomohou při vyřizování dětských pasů nebo ztrátě dokladů v zahraničí.

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.