Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vynálezy, který by mohly cestovatelům zlepšit život: Chytré brýle, sprej s vůní domova nebo žabky s alarmem

Vynálezy, který by mohly cestovatelům zlepšit život: Chytré brýle, sprej s vůní domova nebo žabky s alarmem

Americká odnož společnosti Piaggio Fast Forward se snaží přispět k příjemnějšímu cestování. Vymyslela malého modrého robota na kolečkách, který svého majitele následuje na každém kroku a vozí jeho věci. Napsal to list The Guardian.

Robot nazvaný Gita uveze 20 kilogramů, což představuje například karton vína, něco osobních potřeb a spoustu laskomin k zakousnutí, anebo pětileté dítě. Tito roboti budou na trhu v roce 2019, ale možná půjdou využít pouze na místní pikniky, protože není jasné, zda je bude možné brát do letadla. Ale mohl by to být začátek vynálezů zpříjemňujících cestování.

Několik dalších tipů na vynálezy, které by cestovatelům usnadnily život:

CHYTRÉ BRÝLE

Po příjezdu/příletu do cílové destinace by se přepojily na místní jazyk a na jejich sklech by se zobrazovaly majitelem vybrané fráze, například: "Ztratil/a jsem se," anebo: "Pouštíte tu přenosy mistrovství světa?"

SPREJ S VŮNÍ DOMOVA

Odborníci by ho měli vytvořit tak, aby do sebe dokázal nasát vůni domova nebo milované osoby, která by se mohla nastříkat třeba na polštář, až se v novém a neznámém prostředí hrdlo sevře steskem.

SEBEUSPÁVACÍ PISTOLE

K ideálnímu využití ve všech prostředcích hromadné dopravy, kde by odpomohla od nudy, dětí, nepohodlí, časového posunu a podobně. Stačilo by do ní zadat věk, váhu a čas, na jak dlouho se chce dotyčný uspat, a pistole by sama vypočítala, jakou dávku potřebuje.

PANTOFLE/ŽABKY S ALARMEM

Pokud by se je někdo pokusil ukrást, začne vibrovat chytrý telefon majitele.

ONLINE ZABUKOVÁNÍ MÍSTA NA PLÁŽI

Těm, kdo marně hledají volné místečko na pláži nacpané k prasknutí, by jistě vyhovovalo, kdyby pláž byla rozdělená na několik set stejně velkých částí, z nichž by každá byla vymezená laserem, a hoteloví hosté by si některou z nich mohli zamluvit třeba na tři hodiny odpoledne následujícího dne s pomocí hotelové sítě wifi. A za poplatek pěti eur přidat i možnost jít si zaplavat.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1