Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za původními obyvateli USA: Tajemná města zmizelých národů

Za původními obyvateli USA: Tajemná města zmizelých národů

Oblast Four Corners byla odpradávna křižovatkou indiánských národů a své stopy tu zanechalo několik prastarých kultur: Anasaziové, Sinaguové, Cohoninové a Hohokamové. Změny přírodních podmínek a zvýšená tektonická aktivita je přinutily opustit předcházející sídla.

Dnes na těchto místech nacházíme impozantní ruiny, jež nám nabízejí možnost nahlédnout až dva tisíce let zpět do života předků dnešních kmenů Hopiů, Zuniů nebo Utů.

Chaco – Krásné sídlo

Dlouhá a prašná je cesta ke Krásnému sídlu, dalo by se říct. Ano, komplex opuštěných obydlí zvaný Chaco, tedy Národní historický park kultury Chaco, je zastrčen hluboko v poušti a vede k němu jen uježděná stezka v prachu a písku. Stojí ale za to podniknout několikahodinovou výpravu, stranou od hlavních silnic a vystoupit v rozpálené pustině z auta pokrytého vrstvou prachu.

Komplex staveb pueblanských předků je nejrozsáhlejší předkolumbovské město v Severní Americe – v celém mělkém kaňonu bylo napočítáno více než tři tisíce obydlí a osad. Dnes jsou všechny již opuštěné a i říčka, která kde kdysi protékala, je zcela vyschlá. Naším cílem je ze všech těchto pozůstatků dávného osídlení takzvané Pueblo Bonito, tedy Krásné sídlo. Jde o půlkruhovou stavbu tvaru téměř dokonalého písmene D, položenou na úpatí kolmé skály. S její stavbou se započalo roku 850 n. l. Nakonec vzniklo soběstačné město s budovami o třech až čtyřech patrech a s množstvím obřadních prostor zvaných kiva.

Pohybovat se tu můžeme jen s průvodcem. Tady je to bělošský ranger, jeden ze zaměstnanců parku. Postupně s ním procházíme všechny prostory, prolézáme malé místnůstky i velká nádvoří. Vrchní patra některých staveb se už nezachovala, ale i tak stavby napovídají mnohé o monumentálnosti někdejšího komplexu. Nakonec nás průvodce zavádí ke třem velkým kivám na hlavním nádvoří. Vysvětluje nám, že se tu dříve scházeli muži, zapalovali vonné ohně a radili se o událostech kmene. Kivy jsou vždy zanořeny do země, protože prý sestoupením do nich se lidé přibližovali Matce Zemi.

Celý článek čtěte na Reflex.cz

Čeká vás první cesta letadlem, nebo se takto přepravujete běžně? Přečtěte si tipy zkušených cestovatelů, které vám let usnadní a zpříjemní>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1