Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Znáte skvělá místa na lyžování v Dolním Rakousku? Víme, kde jsou výborné sjezdovky i zábava pro děti

Znáte skvělá místa na lyžování v Dolním Rakousku? Víme, kde jsou výborné sjezdovky i zábava pro děti

Lyžování pro celou rodinu, to je Dolní Rakousko. Mírné kopce, na kterých se děti nebudou bát a dospělí nudit. Na většině kopců převažují modré sjezdovky, které doplňují zábavní parky, večerní lyžování, ale najdou se tu i ostřejší sjezdy pro dospělé a freeridové terény pro milovníky adrenalinových sportů.

V Dolním Rakousku si na své přijdou všichni od rodin s dětmi, přes ty, co touží po adrenalinových zážitcích, až po sváteční lyžaře. Pro rodiny jsou zde dobrodružné možnosti ubytování a to ve všech kategoriích, od domů s vlastním stravováním přes dovolenou na statku až po rodinné hotely. Pro ostatní jsou zde cenově dostupné hotely v blízkosti sjezdovek.

Göstling-Hochkar – největší dolnorakouské středisko

Hochkar je se svými 19 kilometry sjezdovek největším lyžařským střediskem s každoroční jistotou sněhu v Dolním Rakousku. Ve výšce 1 800 m se nacházejí báječné sjezdy pro začátečníky i ostřílené lyžaře, jako například divoké sjezdovky s muldami, nebo jízda ve volném terénu. Zkrátka Hochkar nabízí vše, co si srdce milovníka sjezdových sportů žádá. Tento resort však myslí i na rodiny s malými dětmi, proto se tady nachází funpark a malý pohádkový les. Když už se do sytosti nabažíte sjezdovek, můžete využít další možnosti, které středisko Hochkar nabízí jako např. krásné trasy pro pěší túry i na sněžnicích, 32 km běžeckých tras a 10 km tras pro skating. Nevšedním zážitkem může být přírodní sáňkařská dráha nebo jízda na saních tažených koňmi. Den lze příjemně zakončit v teplé vodě Ybbstaler Solebad. Tip na přenocování: 3hvězdičkový hotel JUFA Hochkar přímo vedle sjezdovky.

 

Lackenhof-Ötscher – ubytování přímo na sjezdovce

Lackenhof Vás nadchne svou polohou přímo na úpatí hory Ötscher s početnými možnostmi ubytování hned u sjezdovky. Díky tomu a řadě dalších výhod se tento východoalpský areál hodí především pro rodinnou dovolenou. Nabízí sjezdovky všech stupňů obtížnosti a pro dospělé dokonce závodní úsek. Díky devíti lanovkám a vlekům nehrozí fronty. Malé děti se zabaví v dětském parku a ty starší potom ve snowparku, kde si mohou užít postavené skokánky nebo umělé překážky. Cenově je pak pro rodiny velmi výhodná karta sněhuláka, tzv. „Schneemannkarte“. V doprovodu dospělé osoby jezdí v propojené lyžařské oblasti Hochkar a Ötscher děti do 10 let s kartou sněhuláka za 3 EUR na den při současném zakoupení skipasu jedním z rodičů.

Celý článek čtěte na Reflex.cz

Čeká vás první cesta letadlem, nebo se takto přepravujete běžně? Přečtěte si tipy zkušených cestovatelů, které vám let usnadní a zpříjemní>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1