Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zničený ráj. Hotely na Boracay propouštějí a policie se chystá na nepokoje

Zničený ráj. Hotely na Boracay propouštějí a policie se chystá na nepokoje

Byl vysněným místem pro zásnuby a svatbu, oblíbený mezi milovníky vodních sportů a především se sem jezdilo na vyhlášené party. Nápor návštěvníků ale nezvládl a od 26. dubna musí být ostrov Boracay v centrálních Filipínách minimálně na půl roku uzavřen. Jak se to stalo, že se turistický ráj proměnil v odpadní skladiště? A co s ním bude dál?

Pavel Černý zamířil na ostrov Boracay za kitesurfingem, tak jako stovky dalších příznivců tohoto adrenalinového sportu. Tušil, co ho na pláži Bulabog čeká, že v jejím prostředku ústí trubka, která vyvádí odpad z hotelů a restaurací přímo do moře. Ale když dorazil na místo, přesto zíral. Voda uprostřed zátoky byla téměř černá, okolí trubky zapáchalo a bylo liduprázdné. „Otřesný pohled. Všichni se tomu místu vyhýbali, ale voda byla samozřejmě zkažená po celém pobřeží,“ vzpomínal na zážitek z loňského prosince.

Už tehdy se dalo tušit, že problém je na Boracay na spadnutí. Nyní vyvrcholil, když prezident Rodrigo Duterte rozhodl o zavření ostrova.

Radikální řešení

Podle filipínské vlády nejsou na kanalizaci připojeny asi čtyři tisícovky domácností a až dvě stovky firem. Všechny odvádějí odpad přímo do moře. Kdyby se to týkalo jen místních, ekologická situace by nebyla tak tragická - Boracay má zhruba 12 tisíc obyvatel. Ostrov ale během roku navštíví až dva miliony turistů. Místo se tak potýká s ekologickou pohromou, kterou se tamní vláda rozhodla rázně řešit.

Co se s ostrovem bude půl roku dít? Po dobu šesti měsíců nebude na Boracay povolen přístup žádným turistům - a to ani Filipíncům, budou tam moci zůstat jen místní a zaměstnanci. Novináři jen na určitou dobu a pouze tehdy, pokud jejich pobyt schválí úřady.

Pozorovatelé ministerstva prostředí budou monitorovat, jak se životní prostředí na ostrově obnovuje. Pokud by se výrazně zlepšila kvalita vody, mohla by se doba uzavření o něco zkrátit. Podle filipínského náměstka ministra vnitra Epimaco Densinga přichází v úvahu i varianta „měkkého“ otevření po čtvrt roce, kdy by byla na ostrov vpuštěna část návštěvníků.

Kvůli znečištění byl uzavřen filipínský ostrov Boracay, turisté se na něj nepodívají půl roku.Kvůli znečištění byl uzavřen filipínský ostrov Boracay, turisté se na něj nepodívají půl roku.autor: Profimedia.cz

Očekává se, že příští týden filipínský prezident Duterte vyhlásí kalamitní stav, aby bylo možné rychleji uvolnit finanční prostředky na záchranu ostrova. Od května do srpna budou probíhat hlavní sanační práce a přestavba poddimenzované kanalizace a čističek. Úřady také nechají odstranit téměř tisíc načerno postavených staveb.

Hotely už začaly s dočasným propouštěním zaměstnanců. Během půlročního uzavření nebude ani místním povoleno koupat se v moři. Na Boracay vznikne jediný oficiální vstup a výstup, který bude přísně kontrolován. Vláda uvolní prostředky na pomoc stálým obyvatelům - počítá se, že minimálně pět tisíc obyvatel, kteří jsou existenčně závislí na turistickém ruchu, bude po dobu zavření pobírat finanční dávky. Další kompenzace bude uvolněna pro podnikatele.

Hrozí nepokoje

Místní obyvatelé přesto s uzavřením ostrova nesouhlasí a zákaz označili za porušení svých práv. „To, co se děje, sahá daleko za běžný rozvoj infrastruktury či trestání přestupků. Vše tu směřuje k částečnému stannému právu a lidé jsou znepokojeni a vyděšeni,“ uvedl pro deník The Jakarta Post jeden z místních.

O práci může přijít až 36 tisíc lidí, jejichž práce je s turismem spojená, a zemi může uzavření ostrova připravit o 56 miliard pesos (asi 22 miliard korun), což je zhruba 20 procent z celkových turistických příjmů Filipín.

Obavy vyvolává také rozmístění vojenských a policejních sil po celém Boracay. V sobotu na ostrov dorazila skupina 139 vojáků, kteří jsou podle policejního mluvčí speciálně školeni na boj s občanskými nepokoji.

Filipínský Boracay není jediným tropickým rájem, který byl turismem doveden na pokraj ekologické katastrofy. Thajsko musí na čtyři měsíce uzavřít oblíbenou zátoku Maja na ostrově Phi Phi. Denně sem přijíždělo asi 200 lodí - tedy asi čtyři tisíce turistů. Kvůli náporu návštěvníků zmizela v okolí většina korálových útesů a ostrov se potýkal se záplavou odpadků.

Čeká vás první cesta letadlem, nebo se takto přepravujete běžně? Přečtěte si tipy zkušených cestovatelů, které vám let usnadní a zpříjemní>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1