Znojmo nabízí více než jen rotundu svaté Kateřiny. Skrývá i divokou přírodu a tajemnou historii | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Znojmo nabízí více než jen rotundu svaté Kateřiny. Skrývá i divokou přírodu a tajemnou historii

Znojmo nabízí více než jen rotundu svaté Kateřiny. Skrývá i divokou přírodu a tajemnou historii

Znojmo si každý spojuje především s rotundou svaté Kateřiny s unikátními románskými nástěnnými malbami. Na protějším pahorku ale najdete divokou přírodu a pořádnou dávku tajemné historie i neobjasněných záhad. Vydejte se na Hradiště!

Když se podíváte z vyhlídkové terasy u znojemského Minoritského kláštera k západu, ukáže se vám Hradiště, osídlený pahorek se siluetou kostelních věží a bělostných kapliček. Kdysi to býval grad Znojem, jakýsi „prototyp“ města Znojma. Dnes tady leží osada s klášterem. Donedávna opomíjená část Znojma zve na průzkumnou výpravu. K památkám minulosti se vážou záhadná místa plná tajemství. A navíc první dávkou divočiny se tu ohlašuje národní park Podyjí.

Hradiště a jeho okolí je tipem, jak si zpestřit návštěvu Znojma a poznat víc než jen rotundu a podzemí. Za trochu fyzické námahy nabízí nejen cenné architektonické památky. Na prvním místě působivou přírodu kolem Dyje, v níž adrenalinové úseky kozích stezek střídají romantické vyhlídky, jaké u nás najdete málokde. Během sezony také návštěvu archeologických výzkumů – v posledních letech se na Hradišti doslova mění stránky dějepisu. A nádavkem i něco pro záhadology, objevitele i milovníky dobrodružství. Za hlubokou roklí Gránického potoka se rozkládá zcela jiný svět než ten, který znáte ze středověkých znojemských uliček. K cestě na Hradiště nepotřebujete poutnickou hůl, naším cílem nebude ani tak zdejší klášter, jako neznámé velkomoravské Znojmo.

Mezi třemi kaňony

Poloha vysoko nad Dyjí na protáhlém ostrohu uzavřeném dvěma lesnatými roklemi je jedinečná, jako stvořená k obraně. Také tu osídlení trvalo nepřetržitě takřka dva a půl tisíce let. Jedno opevnění střídalo druhé. To nejvýznamnější vznikalo postupně po příchodu Slovanů. Od 8. století už návrší nad řekou bránilo západní hranici Moravanů. Na ostrohu vznikla pevnost, opěrný bod proti útokům východofranckých vojsk. Po roce 1986, v krátkém sledu dvou tří desetiletí tu archeologové a historici odkryli stopy po někdejším významném sídelním centru Velké Moravy.

Dvě Znojma nedělí jen několik set metrů lesnatého kaňonu, ale také skoro dvě století. Když opevněné sídlo nad kaňony zažívalo největší rozkvět, než ho ukončili maďarští nájezdníci, ke vzniku přemyslovského Znojma zbývalo ještě sto padesát let. Další vývoj města pak směřoval už jen jedním směrem – na východ.

Unikátní objev

Do archeologického bádání po celém hradišťském návrší se pustila katedra historie brněnské Pedagogické fakulty MU. „Na Hradišti sídlil slovanský velmož s bojovou družinou. Ovládal odtud obchodní cestu z Čech do Podunají,“ říká archeolog Bohuslav Klíma. Asi největším trumfem brněnských pedagogů jsou dva velkomoravské kostely, nalezené zdivo v půdorysu sakrální stavby. „První kostel jsme našli na nejvyšším bodě ostrohu, hned vedle klášterní stodoly,“ přibližuje fantastický objev docent Klíma. „To nejpozoruhodnější na něm je doba vzniku. Pravděpodobně stál už před polovinou 9. století, či dokonce na jeho počátku, tedy ještě před příchodem Cyrila s Metodějem.“

 

Na dovolenou

Poprvé letadlem Chorvatsko Očkování Cestování po Evropě

Ať už se chystáte procestovat evropské metropole, Chorvatsko nebo jste se rozhodli vyrazit až na druhý konec světa, nemělo by vám uniknout pár dobrých tipů. Poradíme vám jak si sehnat co nejlevnější letenky, jak se vyrovnat s jet lagem nebo jak zažádat o kompenzaci při zpožděném letu. Nezapomněli jsme vám připravit ani rady, které vám pomohou při vyřizování dětských pasů nebo ztrátě dokladů v zahraničí.

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.