Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Znojmo nabízí více než jen rotundu svaté Kateřiny. Skrývá i divokou přírodu a tajemnou historii

Znojmo nabízí více než jen rotundu svaté Kateřiny. Skrývá i divokou přírodu a tajemnou historii

Znojmo si každý spojuje především s rotundou svaté Kateřiny s unikátními románskými nástěnnými malbami. Na protějším pahorku ale najdete divokou přírodu a pořádnou dávku tajemné historie i neobjasněných záhad. Vydejte se na Hradiště!

Když se podíváte z vyhlídkové terasy u znojemského Minoritského kláštera k západu, ukáže se vám Hradiště, osídlený pahorek se siluetou kostelních věží a bělostných kapliček. Kdysi to býval grad Znojem, jakýsi „prototyp“ města Znojma. Dnes tady leží osada s klášterem. Donedávna opomíjená část Znojma zve na průzkumnou výpravu. K památkám minulosti se vážou záhadná místa plná tajemství. A navíc první dávkou divočiny se tu ohlašuje národní park Podyjí.

Hradiště a jeho okolí je tipem, jak si zpestřit návštěvu Znojma a poznat víc než jen rotundu a podzemí. Za trochu fyzické námahy nabízí nejen cenné architektonické památky. Na prvním místě působivou přírodu kolem Dyje, v níž adrenalinové úseky kozích stezek střídají romantické vyhlídky, jaké u nás najdete málokde. Během sezony také návštěvu archeologických výzkumů – v posledních letech se na Hradišti doslova mění stránky dějepisu. A nádavkem i něco pro záhadology, objevitele i milovníky dobrodružství. Za hlubokou roklí Gránického potoka se rozkládá zcela jiný svět než ten, který znáte ze středověkých znojemských uliček. K cestě na Hradiště nepotřebujete poutnickou hůl, naším cílem nebude ani tak zdejší klášter, jako neznámé velkomoravské Znojmo.

Mezi třemi kaňony

Poloha vysoko nad Dyjí na protáhlém ostrohu uzavřeném dvěma lesnatými roklemi je jedinečná, jako stvořená k obraně. Také tu osídlení trvalo nepřetržitě takřka dva a půl tisíce let. Jedno opevnění střídalo druhé. To nejvýznamnější vznikalo postupně po příchodu Slovanů. Od 8. století už návrší nad řekou bránilo západní hranici Moravanů. Na ostrohu vznikla pevnost, opěrný bod proti útokům východofranckých vojsk. Po roce 1986, v krátkém sledu dvou tří desetiletí tu archeologové a historici odkryli stopy po někdejším významném sídelním centru Velké Moravy.

Dvě Znojma nedělí jen několik set metrů lesnatého kaňonu, ale také skoro dvě století. Když opevněné sídlo nad kaňony zažívalo největší rozkvět, než ho ukončili maďarští nájezdníci, ke vzniku přemyslovského Znojma zbývalo ještě sto padesát let. Další vývoj města pak směřoval už jen jedním směrem – na východ.

Unikátní objev

Do archeologického bádání po celém hradišťském návrší se pustila katedra historie brněnské Pedagogické fakulty MU. „Na Hradišti sídlil slovanský velmož s bojovou družinou. Ovládal odtud obchodní cestu z Čech do Podunají,“ říká archeolog Bohuslav Klíma. Asi největším trumfem brněnských pedagogů jsou dva velkomoravské kostely, nalezené zdivo v půdorysu sakrální stavby. „První kostel jsme našli na nejvyšším bodě ostrohu, hned vedle klášterní stodoly,“ přibližuje fantastický objev docent Klíma. „To nejpozoruhodnější na něm je doba vzniku. Pravděpodobně stál už před polovinou 9. století, či dokonce na jeho počátku, tedy ještě před příchodem Cyrila s Metodějem.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1