Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chorvatsko na mapě: Krásná místa najdete nejen u moře, ale i ve vnitrozemí

Chorvatsko na mapě: Krásná místa najdete nejen u moře, ale i ve vnitrozemí

Stejně jako mnoho jiných zemí toho Chorvatsko nabízí mnohem víc, než jen několik málo letovisek na předních stranách katalogů cestovních kanceláří. Stačí si pořádně prohlédnout mapu a zjistit, kde by mohl člověk prožít klidnou a zároveň neokoukanou dovolenou.

Ač se to možná většině z nás nezdá, většina chorvatského území má takzvané kontinentální podnebí, to středomořské má jen jeho menší část. Právě tam se ale nachází drtivá většina destinací, do kterých každoročně přijíždějí tisíce turistů.

Chorvatsko

Istrie

Jednou z oblastí, kde si turisté přijdou na své je bezesporu Istrijský poloostrov. Jeho největším, ale nikoli hlavním městem, je Pula. Svou oblibu si přístavní město drží hlavně díky proslulému amfiteátru a dalším římským památkám. Další poměrně navštěvovaná přístavní města jsou Umag na východním pobřeží nebo rybářské městečko Rabac na západně poloostrova.

Vnitrozemí Istrie je na rozdíl od pobřeží spíše kopcovité a díky své poloze je zdejší podnebí o něco chladnější než jižní oblasti Chorvatska. Navštívit zde můžete například hlavní město Istrijské župy - Pazin. To je známé především díky krasové oblasti známé pod názvem Pazinska jama.

Kvarner

V této oblasti samozřejmě najdete Kvarnerskou riviéru, která začíná už na východním pobřeží Istrijského poloostrova. Právě tam můžete zavítat například do lázeňského města Opatija, které se řadí mezi jedno z nejluxusnějších míst východního Jadranu.

 

Za pozornost také stojí největší město Kvarnerském zálivu Rijeka nebo národního parku Risnjak, který je vyhlášený nejen díky velkému množství endemických rostlin. Pokud vás ležení na pláži omrzí, můžete se vydat také do Bílých a Soumarských skal, které vás svou scenérií určitě uchvátí. Součástí oblasti Kvarner jsou ale také významné ostrovy Krk, Cres nebo Rab.

Dalmácie

Severní Dalmácie, tedy oblast kolem historického města Zadar, je sice destinací, kam míří nejvíce turistů dychtících po slunných plážích, ale za vidění stojí i tamní architektura nebo například vnitrozemní řeka Zrmanja, která se stala cílem mnoha vodáků.

Střední Dalmácie je nejen díky nespočtu malý ostrůvků považována za jednu z nejkrásnějších oblastí Chorvatska. Pokud se to této oblasti vydáte, rozhodně nezapomeňte některý z nich navštívit. Vydat se ale můžete i do klasičtějších míst, například na ostrovy Hvar, Brač nebo na Makarskou riviéru a do starobylého města Split.

Pokud dorazíte až na samotný jih Dalmácie, neopomeňte se projít po Dubrovníku. Město, které je zcela právem zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO, zcela jistě stojí za delší návštěvu. Turisté si v Jižní Dalmácii také nenechávají ujít renesanční sad Trsteno nebo malebné Lastovské souostroví.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1