Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čím platit v Chorvatsku: Vyplatí se vyměnit si peníze v Česku? Nebo je lepší spolehnout se na platební kartu?

Čím platit v Chorvatsku: Vyplatí se vyměnit si peníze v Česku? Nebo je lepší spolehnout se na platební kartu?

Chorvatsko se stalo jednou z Evropských zemí, kam zejména z České republiky putují za letní dovolenou tisíce turistů. Jak je to ale v přímořském státě s placením? Je výhodnější se spolehnout na platební kartu a nechat hotovost doma? Nebo si všechny peníze vyměnit v tuzemské bance a doufat, že vám vystačí na celý pobyt?

Chorvatská kuna

V Chorvatsku, ač je od roku 2013 členským státem Evropské unie, se stále ještě platí kunami. Pokud vám ale z předchozích zahraničních cest zbylo v peněžence několik eur, určitě je nenechávejte doma. V letoviscích s nimi zaplatíte bez větších problémů.

Jednu kunu (HRK) koupíte v českých bankách přibližně za 3,4 koruny. Kuny můžete dostat v bankovkách o hodnotě 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a 1000. Mince pak mají hodnotu 1, 2, 5, 10, 20 a 50 lip nebo 1, 2, 5 a 25 kun.

Do směnárny v Česku nebo v Chorvatku?

Pokud si chcete peníze vyměnit v klasické směnárně, určitě tam zamiřte už před cestou. Nejen že vám odpadne zmatečné hledání nejbližší směnárny ve městě, které neznáte, ale také si ušetříte luštění nejrůznějších poplatků, které mohou zdánlivě dobrý kurz poměrně dost zkazit. České banky se navíc snaží během letních měsíců kurz ještě vylepšit, což vám může výdaje na dovolenou ještě o něco snížit.

Jestli vám zásoba hotovosti zmizela rychleji, než jste přepokládali, nebo jste si prostě peníze vyměnit nestihli, nemusíte zoufat. Směnit peníze můžete i samozřejmě v Chorvatsku. Výměnu vám nabídnou v hotelích, kempech i na poštách, raději si ale najděte banku, tam totiž zaplatíte nejnižší provizi.

Vyplatí se v Chorvatsku platit kartou?

Bezpochyby ano. V Chorvatsku navíc zaplatíte kartou téměř kdekoliv a dnes už si banky za bezhotovostní transakce obvykle už neúčtují ani žádné poplatky. Nemilé překvapení vás ale může potkat ze strany obchodníka, takže si dejte pozor, jestli se u platebního terminálu nevyskytuje cedulka, která na podobný fakt upozorňuje. Je také dobré mít u sebe hned několik druhů karet, někde si vystačíte s obvyklou debetní kartou od Visa nebo Mastercard, jindy budete muset využít kartu kreditní.

Pozor si dejte ale na výběry z bankomatů. Poplatky domácích bank se vám totiž mohou prodražit. Nejdříve si raději spočítejte, zda se vám výběr vůbec vyplatí. Některé banky si účtují jednoduchý poplatek za každý výběr, obvykle je to částka, která nepřesahuje 100 korun. Jiné banky vám ale navíc mohou strhnout určité procento z vybrané sumy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1