Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Letní teploty naměříte v Chorvatsku i na konci září. Kdy je ideální vyrazit na dovolenou?

Letní teploty naměříte v Chorvatsku i na konci září. Kdy je ideální vyrazit na dovolenou?

Když si plánujete dovolenou více než týden dopředu, musíte se smířit s faktem, že co se počasí týče, musíte se spolehnout na matku přírodu. Ač se meteorologové snaží, více než pár dní dopředu opravdu nevidí. Chorvatsko ale patří mezi země, které jsou v tomto ohledu poměrně milosrdné a nemusíte se tak bát, že vám celých 14 dní vaší dovolené proprší. 

Ač má většina z nás Chorvatsko spojené především se spalujícím sluncem a azurovou oblohou, podnebí této země je o poznání rozmanitější. Vnitrozemí a severní část Chorvatska na rozdíl od jižního pobřeží ryze středomořské rozhodně není. Pokud tedy toužíte po teplém moři a rozpálených plážích, měli byste hledat cílovou destinaci přibližně od ostrova Krk směrem na jih. Jestliže dáváte přednost například turistice a tropické teploty k dovolené nepotřebujete, budou vám vyhovovat spíše severní oblasti Chorvatska.

I přesto, že je počasí nevyzpytatelné, můžete jít štěstí trochu naproti a vytipovat si oblasti, kde je počet slunečných dnů nejvyšší. Mezi takové oblasti patří především ostrovy Hvar a Vis. Jižní část Chorvatska na tom ale není o moc hůř.

Počasí v Chorvatsku v květnu a v červnu

Jestli si chcete prodloužit léto a do Chorvatska vyrazit ještě předtím, než turistická sezona propukne naplno, na tropické „třicítky“ zapomeňte. Jaro ale přesto bývá teplejší, než na jaké jsme zvyklí z Čech. V květnu se teploty obvykle pohybují kolem 20 až 25 stupňů Celsia, počítat ale musíte i s tím, že dešťové srážky vás mohou potkat častěji než v létě.

Pokud k dovolené potřebujete opravdu typicky letní počasí, počkejte si na druhou polovinu června. To už se teploty vzduchu pohybují lehce pod 30 stupni Celsia a teplota moře nad 20 stupni Celsia.

Počasí v Chorvatsku v červenci a srpnu

Červenec a srpen jsou dva nejteplejší měsíce v roce, na jihu země dosahují průměrné červencové celodenní teploty 26 stupňů Celsia, ty denní se pohybují kolem 30 stupňů Celsia a noční většinou nepadají pod 20 stupňů Celsia. Pro srpnové počasí platí více méně to samé, na konci měsíce už ale teploty mohou zlehka klesat.

Počasí v Chorvatsku v září a říjnu

Podzim je v Chorvatsku obvykle teplejší než u nás. Teploty tam totiž padají pomaleji díky teplu, které přes léto nakumulovalo moře. Můžete si tak o pár týdnů léto prodloužit, aniž byste museli cestovat přes půl světa.

Na začátku září se teploty liší od těch srpnových jen velmi málo. Ke konci měsíce ale přes den nejčastěji naměříte kolem 23 až 25 stupňů Celsia a noční teploty se stále velmi často pohybují jen něco málo pod 20 stupni Celsia. V říjnu si pořád ještě můžete užít téměř letních teplot. Do poloviny měsíce může být přes den kolem 20 stupňů Celsia, což se u nás stává jen velmi zřídka.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1