Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Budoucnost bez uhlí je daleko, Evropa by se na ni ale měla připravovat už teď

Budoucnost bez uhlí je daleko, Evropa by se na ni ale měla připravovat už teď

Pokud jde o pozvolný odchod od uhlí, český vládní program RE:START je dobrým vzorem pro celou Evropu. Zaznělo to na semináři Budoucnost hnědouhelných regionů v Evropě – Výzvy pro Českou republiku a Německo, který se konal uprostřed května na půdě Poslanecké sněmovny.

Seminář představil možnosti strukturální změny regionů ovlivněných těžbou hnědého uhlí a především závěrečnou zprávu česko-německé expertní skupiny tvořené zástupci energetických firem, státní správy, místních samospráv, neziskových organizací, odborů a inovativních regionů. Projekt společně uspořádaly organizace Heinrich-Böll-Stiftung, Deutsche Umwelthilfe, Glopolis a E3G. Akce proběhla pod záštitou poslankyně Dany Balcarové a senátorky Jitky Seitlové.

„Pokud jde o restrukturalizaci hnědouhelných regionů, vždy budeme dohánět zhruba 20leté zpoždění za Německem. Vidím v tom ale i výhodu, protože se můžeme inspirovat v tom pozitivním a vyvarovat se chyb. Jsem proto moc ráda za podobné semináře, protože svědčí o pokračování skvělé interdisciplinární česko-německé spolupráce v této oblasti. Nyní nás čeká důležité jednání o RE:STARTu s Evropskou komisí, tak věřím, že se nám podaří koncepci dále rozvíjet i v rámci přeshraniční spolupráce,“ řekla Gabriela Nekolová, zástupkyně zmocněnce vlády pro Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj a jedna z hlavních tváří projektu RE:START.

Studii Budoucnost hnědouhelných regionů v Evropě představila ředitelka berlínské pobočky organizace E3G Sabrina Schulz a právě při této příležitosti ocenila český vládní program RE:START jako příkladnou koncepci, která reflektuje všechny relevantní požadavky a regionální specifika a přináší systémové řešení.

Z přehledu německých a českých uhelných elektráren vyplývá, že jejich průměrné stáří se pohybuje v rozmezí 33-38 let, přičemž průměrná životnost je až kolem 55 let. Přesto by se podle Sabriny Schulz měly dotčené regiony již nyní připravovat na život bez uhlí. „Určitě nemá smysl stanovit pevné datum ukončení těžby, ale je třeba být flexibilní. Podniky musí mít dostatek času se na tyto změny připravit. Důležité je především nastavit jednoznačnou regulaci, aby podniky věděly, co je čeká, a zároveň najít vhodnou alternativu k uhlí,“ uvedla Sabrina Schulz.

Diskuzi o podobě rekultivací obohatil příspěvek specialisty společnosti RWE Elmara Kampköttera. Jeho prezentace zachycovala proměnu největšího ze tří povrchových dolů, které RWE v Německu provozuje. Fotografie území v průběhu 40 let ilustrovaly, jak se z „měsíční krajiny“ rodí nová příroda s novými funkcemi.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1