Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ČEZ: Vedra meziročně zvýšila spotřebu elektřiny až o šest procent

ČEZ: Vedra meziročně zvýšila spotřebu elektřiny až o šest procent

Současné, na květen netypicky teplé počasí, zvýšilo v posledních dnech spotřebu elektřiny. V některých časech činí meziroční nárůst až šest procent. Důvodem je mimo jiné větší využívání klimatizací. Řekl to dnes mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle něj jde ale stále o spotřebu hluboko pod úrovní zaznamenávanou v zimě i během parných dnů v létě, kdy teploty dosáhnou ještě výš než v posledních dnech.

„Z hlediska spotřeby je na konci jara a v létě spotřeba o více jak třetinu nižší než v zimě, nedostatky tedy nehrozí. Naopak na letní období se pravidelně plánují odstávky elektráren kvůli údržbě,“ uvedl mluvčí.

Vyšší teploty podle něj neovlivňují ani výrobu. „Naše elektrárny využívají takzvaný uzavřený chladicí cyklus, kdy se ke snižování teploty vody používají chladicí věže. Vysoké teploty tak výrobu v elektrárnách prakticky neomezují, na rozdíl od průtočných systémů, které se vyskytují například ve Francii či Německu. Při tomto typu se chladicí voda čerpá a vypouští přímo do řeky, a teplá voda významně snižuje výkon elektrárny,“ dodal.

Další z distributorů - E.ON, podobný nárůst jako ČEZ nezaznamenal. „Aktuální počasí odpovídá horkým letním měsícům a teploty v posledních dnech pravidelně šplhají ke třicítce, takže by se dalo předpokládat, že klimatizace a ventilátory pojedou na plné obrátky celé dny, čímž bude stoupat i celkový odběr elektrické energie. Podle našich měření se však nezvykle teplé počasí ve zvýšeném odběru elektrické energie ze sítě nijak výrazně neprojevilo,“ řekla dnes mluvčí E.ON Martina Slavíková.

Výraznější problémy zatím nezpůsobily vysoké teploty ani na železnici. Podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Marka Illiaše je to dáno zejména charakterem současného počasí, kdy teploty stoupají relativně stabilně. Nebezpečím pro ocelové koleje jsou podle mluvčího naopak velké výkyvy teplot, kdy se přes den koleje přehřívají a v noci se náhle prudce ochladí. V minulosti se kvůli tomu koleje deformovaly. „Od doby, kdy se používají bezstykové kolejnice, však dochází k jejich vybočení velmi zřídka,“ dodal Illiaš.

Teploty v Česku v posledním měsíci připomínají začátek letních prázdnin. Počasí je tak o 40 dní napřed a odpovídá klimatu v Maďarsku. Například v Krkonoších roztálo asi o měsíc dřív než obvykle sněhové pole, kde bývá sníh na české straně hor nejdéle. Bouřky, které horké počasí doprovázejí, způsobily v Česku jen v minulém týdnu škody za desítky milionů korun.

Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu v úterý uvedli, že průměr teplot na stanici Praha-Ruzyně za posledních 30 dní je 16,2 stupně Celsia, což v historických tabulkách odpovídá normálu pro období od 6. června do 5. července.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1