Krach německé cesty k obnovitelné energii. „Největší selhání od války,“ píší experti | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krach německé cesty k obnovitelné energii. „Největší selhání od války,“ píší experti

Krach německé cesty k obnovitelné energii. „Největší selhání od války,“ píší experti

Před 18 lety Německu ochránci klimatu tleskali. Podle čerstvě představených plánů měla do roku 2050 snížit jeho energetika produkci skleníkových plynů o 95 procent a podíl obnovitelných zdrojů na produkci tepla a elektřiny se měl zvýšit o 60 procent. Německá jaderná energetika poznamenaná havárií ve Fukušimě dostala stopku pro rok 2022 a už o dva roky dříve by měly emise CO2 poklesnout o 40 procent. „V celosvětovém měřítku výjimečné!“ glosoval tehdy toto rozhodnutí berlínský institut Agora Energiewende.

A jaká je po 18 letech realita? Němci platí za elektřinu dvakrát tolik co Češi a třikrát tolik co Maďaři (297 eur za MWh v porovnání se 142 u nás a 111 v Maďarsku), ročně vydávají na výzkum energetického přechodu na obnovitelné zdroje 1,5 miliardy euro a přitom výsledky jsou více než tristní. „Jde o největší selhání poválečné německé politiky,“ napsal ve svém komentáři významný německý deník Handelsblatt.

Jak se totiž ukazuje, německý průběžný cíl snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent do roku 2020 je nesplnitelné přání. Navíc se situace zásadně zhorší po zmíněném roce 2022, kdy mají být z německé sítě odstaveny poslední jaderné elektrárny. Paradoxem bude, že kvůli udržení stability sítě budou Němci muset kupovat elektřinu vyrobenou v jaderných reaktorech ve Francii. A když nefouká vítr pohánějící vrtule elektráren v Severním moři a nesvítí slunce na jihoněmecké solární panely, německá energetika je závislá především na elektrárnách spalující nenáviděné hnědé a černé uhlí. I v klimaticky příznivějších dnech jde průměrně o 42 procent.

Svou roli v neschopnosti snížit emise skleníkových plynů sehrává jejich zvýšený podíl zejména v dopravě. Zatímco loni omezila energetika produkci CO2 o 13,7 milionu tun, v dopravě meziročně stoupla o 3,9 milionu tun a v průmyslu o 4,8 milionu tun. Snížit emise do roku 2020 o plánovaných 40 % je tedy prakticky nemožné. „Když si člověk čte vyjádření německé ministryně životního prostředí ke klimatické politice, hanebném přístupu Německa, nemůže se nikdo divit tomu, co ohledně Pařížské klimatické dohody udělal Trump… …být v tomto směru s Němci na jedné lodi je ostuda … čistý podvod,“ uvedl k tomu minulý týden na Twitteru známý český odborník na energetiku Michal Šnobr.

Přestože nová německá vláda vyhlásila více realismu v rámci klimatické politiky a ambiciózní cíl snížit emise o 40 % do roku 2020 už oficiálně „odpískala“, o to důrazněji prosazuje ještě ambicióznější cíl snížit emise o 55 % do roku 2030. „Chtěli bychom zcela určitě splnit cíle do roku 2030,“ řekla ve středu 25. dubna v Bundestagu ministryně životního prostředí Svenja Schulze, jejíž mandát v tomto volebním období skončí nejpozději v roce 2022.

„Němci jsou přesnou ukázkou toho, jak by se to dělat nemělo. Jako Němec mohu říci: jsme nejen mistři světa ve fotbale, ale rovněž šampioni ve špatném přístupu k ochraně klimatu. Za transformaci energetiky utrácí Německo ročně pětadvacet miliard eur, aniž by to přineslo adekvátní snížení emisí skleníkových plynů. Záměrem bylo více využívat obnovitelné zdroje energie, ovšem ve výsledku se zvýšil podíl uhelných elektráren a emise skleníkových plynů zůstaly na téměř stejných úrovních,“ řekl v nedávném rozhovoru ředitel středoevropské divize německé energetické společnosti Wingas Hamead Ahrary.

Přitom právě dodavatelé plynu by se mohli radovat – ruský podnik Gazprom loni zvýšil dodávky plynu do Evropy na 180 miliard metrů krychlových, tedy o 20 procent oproti roku 2011. A závislost Německa na Rusku ještě zvýší plynovod Nord Stream, jehož výstavbě dalo Německo zelenou letos koncem března.

Podle zprávy poradenské firmy McKinsey & Co pro Světové ekonomické fórum je Německo v celosvětové kategorii „životní prostředí a ochrana klimatu“ až na 61.místě ze 114 zkoumaných zemí. Místo potlesku pro lídra nové čisté energetiky si tak Německo vysloužilo posměšné poznámky o zpackané revoluci. Na druhou stranu na sebe Němci vzali nepopulární, ale důležitou úlohu průkopníka slepé uličky, aby vyslali do celé Evropy srozumitelný vzkaz, že tudy cesta nevede.

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.