Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Krach německé cesty k obnovitelné energii. „Největší selhání od války,“ píší experti

Krach německé cesty k obnovitelné energii. „Největší selhání od války,“ píší experti

Před 18 lety Německu ochránci klimatu tleskali. Podle čerstvě představených plánů měla do roku 2050 snížit jeho energetika produkci skleníkových plynů o 95 procent a podíl obnovitelných zdrojů na produkci tepla a elektřiny se měl zvýšit o 60 procent. Německá jaderná energetika poznamenaná havárií ve Fukušimě dostala stopku pro rok 2022 a už o dva roky dříve by měly emise CO2 poklesnout o 40 procent. „V celosvětovém měřítku výjimečné!“ glosoval tehdy toto rozhodnutí berlínský institut Agora Energiewende.

A jaká je po 18 letech realita? Němci platí za elektřinu dvakrát tolik co Češi a třikrát tolik co Maďaři (297 eur za MWh v porovnání se 142 u nás a 111 v Maďarsku), ročně vydávají na výzkum energetického přechodu na obnovitelné zdroje 1,5 miliardy euro a přitom výsledky jsou více než tristní. „Jde o největší selhání poválečné německé politiky,“ napsal ve svém komentáři významný německý deník Handelsblatt.

Jak se totiž ukazuje, německý průběžný cíl snížit emise oxidu uhličitého o 40 procent do roku 2020 je nesplnitelné přání. Navíc se situace zásadně zhorší po zmíněném roce 2022, kdy mají být z německé sítě odstaveny poslední jaderné elektrárny. Paradoxem bude, že kvůli udržení stability sítě budou Němci muset kupovat elektřinu vyrobenou v jaderných reaktorech ve Francii. A když nefouká vítr pohánějící vrtule elektráren v Severním moři a nesvítí slunce na jihoněmecké solární panely, německá energetika je závislá především na elektrárnách spalující nenáviděné hnědé a černé uhlí. I v klimaticky příznivějších dnech jde průměrně o 42 procent.

Svou roli v neschopnosti snížit emise skleníkových plynů sehrává jejich zvýšený podíl zejména v dopravě. Zatímco loni omezila energetika produkci CO2 o 13,7 milionu tun, v dopravě meziročně stoupla o 3,9 milionu tun a v průmyslu o 4,8 milionu tun. Snížit emise do roku 2020 o plánovaných 40 % je tedy prakticky nemožné. „Když si člověk čte vyjádření německé ministryně životního prostředí ke klimatické politice, hanebném přístupu Německa, nemůže se nikdo divit tomu, co ohledně Pařížské klimatické dohody udělal Trump… …být v tomto směru s Němci na jedné lodi je ostuda … čistý podvod,“ uvedl k tomu minulý týden na Twitteru známý český odborník na energetiku Michal Šnobr.

Přestože nová německá vláda vyhlásila více realismu v rámci klimatické politiky a ambiciózní cíl snížit emise o 40 % do roku 2020 už oficiálně „odpískala“, o to důrazněji prosazuje ještě ambicióznější cíl snížit emise o 55 % do roku 2030. „Chtěli bychom zcela určitě splnit cíle do roku 2030,“ řekla ve středu 25. dubna v Bundestagu ministryně životního prostředí Svenja Schulze, jejíž mandát v tomto volebním období skončí nejpozději v roce 2022.

„Němci jsou přesnou ukázkou toho, jak by se to dělat nemělo. Jako Němec mohu říci: jsme nejen mistři světa ve fotbale, ale rovněž šampioni ve špatném přístupu k ochraně klimatu. Za transformaci energetiky utrácí Německo ročně pětadvacet miliard eur, aniž by to přineslo adekvátní snížení emisí skleníkových plynů. Záměrem bylo více využívat obnovitelné zdroje energie, ovšem ve výsledku se zvýšil podíl uhelných elektráren a emise skleníkových plynů zůstaly na téměř stejných úrovních,“ řekl v nedávném rozhovoru ředitel středoevropské divize německé energetické společnosti Wingas Hamead Ahrary.

Přitom právě dodavatelé plynu by se mohli radovat – ruský podnik Gazprom loni zvýšil dodávky plynu do Evropy na 180 miliard metrů krychlových, tedy o 20 procent oproti roku 2011. A závislost Německa na Rusku ještě zvýší plynovod Nord Stream, jehož výstavbě dalo Německo zelenou letos koncem března.

Podle zprávy poradenské firmy McKinsey & Co pro Světové ekonomické fórum je Německo v celosvětové kategorii „životní prostředí a ochrana klimatu“ až na 61.místě ze 114 zkoumaných zemí. Místo potlesku pro lídra nové čisté energetiky si tak Německo vysloužilo posměšné poznámky o zpackané revoluci. Na druhou stranu na sebe Němci vzali nepopulární, ale důležitou úlohu průkopníka slepé uličky, aby vyslali do celé Evropy srozumitelný vzkaz, že tudy cesta nevede.

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1