Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Nechte přírodu přírodě neplatí. Když je nám ouvej, taky vyhledáme pomoc, říká Václav Větvička

Nechte přírodu přírodě neplatí. Když je nám ouvej, taky vyhledáme pomoc, říká Václav Větvička

Znáte ho z rozhlasu, vystupuje v televizi. Je jistě nejpopulárnějším botanikem v České republice a pro popularizaci vědy toho udělal opravdu mnoho. Málo už se ví, že se zajímal i o rekultivaci krajiny po těžbě uhlí. Václav Větvička dává mostecké krajině šanci a věří v její budoucnost.

Díky svým pobytům na Mostecku můžete posoudit, zda se někdejší „špindíra“ proměňuje v čistý a kvetoucí region. Je to vidět na první pohled?

Je. Na první i na ten druhý pohled – podle toho, odkud přijíždíte. Pamatuju si na své dávné první cesty na Mostecko v časech hlubokého socialismu. Mlha a smog například zavinily těžkou autohavárii mého přítele, který se podílel na stěhování mosteckého chrámu. Pravda, svůj podíl měl tehdy vedle smogu i řidič vozu. Jindy jsem byl naložen do malého letadla, bylo to, tuším, Aero 45 nebo pozdější model Morava a viděl jsem Mostecko „shůry“. Tehdy ještě například stál starý Most. Ať se nám to líbí nebo ne, kus Mostecka jsme prosvítili a protopili všichni. Svůj podíl na tom má každý z nás.

Když jsem po letech projížděl většinu mosteckých lokalit s Ing. Stanislavem Štýsem, skoro jsem nevěřil, jakým způsobem byly staré rány když ne zaceleny, tak opraveny a upraveny. Svého času jsem o tom vyprávěl v Českém rozhlase a divte se – nebo spíše nedivte – byl jsem peskován a plísněn za to, že dnešní Mostecko vidím příliš růžově. K tomu poznamenávám: růžově rozhodně ne, ale zeleně ano.

Jak je možné, že se rostlinstvo dokáže adaptovat na takřka jakékoliv životní prostředí?

V obecné rovině nevidím důvod, proč by to nedokázalo. A spíš než adaptace jsme byli a jsme svědky velmi zajímavé sukcese, to je odborný výraz pro osidlování a vývoj vegetačního krytu z nějakého času či polohy nula.

Tento jev jsem sledoval nejen na Mostecku, ale třeba i na haldách a výsypkách na Kladensku. Po prvních „pionýrských“ rostlinách, které se po své smrti postaraly o tvorbu humusu i na haldách hlušiny, postupně přibývaly druhy náročnější. Pochopitelně nelze očekávat podobný vývoj vegetace, jaký u nás proběhl v holocénu, na to je čas příliš krátký. Přirozené dubohabrové háje včetně podrostových bylin ještě šanci nemají...

Existují v Česku nějaké podobné oblasti s takto proměňující se krajinou?

Ano, například v někdejších vojenských újezdech či výcvikových plochách. Třeba v Doupovských horách bylo až nepochopitelné, jak rychle se změnil charakter vegetace poté, co prostor opustilo zemědělské obyvatelstvo. Dokonce už během necelých deseti let se uprostřed někdejší silnice, v kráteru po dopadu střely vytvořilo jezírko, při jehož březích rostly vodní a bahenní rostliny. Jejich semena a diaspory tam zanesli ptáci na svých nohách. Něco podobného sledujeme i na Mostecku.

Na jaké rostliny dnes můžeme narazit v lomech a jejich bezprostředním okolí? Najdeme mezi nimi i nějaké unikáty, které překvapí i vás jako odborníka?

Obecně se jim říká pionýrské. To jsou takové rostliny, které by v lučních či polních porostech konkurenčně neobstály. Tady mají najednou příležitost. A zase to mohu srovnat s krátery na vojenských cvičácích, které osidlovaly jako první právě drobné efeméry, byliny, které jinde šanci neměly. Po této stránce jsem tu nezažil žádné překvapení. Bohužel nemám tak dokonalý přehled, abych mohl vyjmenovat rozmanité botanické „špeky“, které tu dozajista také jsou.

Je možné dosáhnout rekultivacemi vyšší biodiverzity než před těžbou? A jak se to daří na Mostecku?

Rozmanitosti vegetace, ale i drobné fauny pochopitelně napomáhají všechny rekultivační snahy. Vyhynulé biotopy jsou díky rekultivacím nahrazovány novými. Třeba místo kulturní stepi v někdejší zemědělské krajině tu jsou na výsypkách a nezalesněných plochách jiná nová bezlesí, nabízející příležitost k životu druhům otevřených biotopů, ať už rostlinným nebo živočišným. Zajímavým biotopem, dosud v oblasti příliš neznámým, jsou například ovocné sady a vinohrady. Ovšem někdejší biotopy se budou do krajiny vracet obtížně. Stejně tak už asi nikdo neobnoví někdejší „prehistorické“ Komořanské jezero. Nicméně nezapomínejme, že to se vyvíjelo po tisíciletí pod lidským vlivem – vždyť podkrušnohorská pánev je jedna z nejstarších osídlených oblastí!

Jak vlastně nejlépe obnovit krajinu po těžbě? Je podle vás vhodnější řízená rekultivace, nebo je možné nechat vše na přírodě, aby si poradila sama?

Teze „Nechte přírodu přírodě“, kterou razí někteří kolegové například na Šumavě, je mi osobně cizí. Jsem jednoznačně pro pomocnou ruku podanou přírodě. Je to jako s námi lidmi. Také nespoléháme na „přírodu“, když nám je ouvej, a vyhledáme odborníka, v tomto případě lékaře. A protože my lidé jsme razantně zasáhli do mostecké krajiny, je naší povinností krajinu a přírodu po skončení těžby také obnovit. Tím nepopírám, že kdybychom z kraje „odtáhli“, že by si „příroda“ sama nepomohla. Sukcese by tam dozajista proběhla. Trvalo by to ovšem celá staletí či spíše tisíciletí.

Kde jsou hranice přírody a světa uměle vytvořeného člověkem? Dají se vlastně vůbec vytyčit?

V civilizované Evropě dnes moc takových míst není. Snad v alpínském stupni Alp a podobných vysokých hor. I obdivovaný „prales“ na Boubíně byl v čase svého vyhlášení už hospodářským lesem, v němž člověk drahný čas zasahoval. Ani tolik vyzdvihovaná horská rašeliniště na Šumavě už nejsou onou „divokou přírodou“ jako kdesi v Kanadě, na Aljašce a na Sibiři. Před mnoha léty jsme měli velký problém v časopise Vesmír se čtenářem, skalním marxistou, který nám vytkl, že užíváme spojení „člověk a příroda“. Jako by člověk nebyl součástí přírody. Z jeho pohledu by asi nebyla relevantní ani vaše otázka...

 

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1