Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

O odložení výstavby nových jaderných bloků nebyla řeč, tvrdí Hrad. Čeká rychlé rozhodnutí

O odložení výstavby nových jaderných bloků nebyla řeč, tvrdí Hrad. Čeká rychlé rozhodnutí

Pražský hrad a prezidenta Miloše Zemana nejspíš překvapila slova ministryně průmyslu Marty Novákové a premiéra Andreje Babiše o odložení rozhodnutí o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. Hrad dlouhodobě podporuje výstavbu nových bloků a jadernou energetiku považuje za nutný předpoklad k energetické soběstačnosti Česka. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček dnes pro INFO.CZ vyjádřil překvapení nad posledním vývojem, přestože detailnější odpovědi se vyhnul.

„Lze jen poukázat na to, že když probíhala debata expertního týmu v Lánech, tak žádný takový názor nepadl a naopak všichni zúčastnění, včetně ministryně Novákové, uvedli, že se předpokládá rozhodnutí do konce roku,“ uvedl Ovčáček. INFO.CZ přitom vzneslo prosbu o názor prezidenta na slova Babiše a Novákové o odložení výstavby nových jaderných bloků.

Nový jaderný blok by měl vzniknout v elektrárně Dukovany, jejíž životnost by měla podle dosavadních předpokladů skončit kolem roku 2035. Babiš v pondělí uvedl, že jednou z možností je odklad rozhodnutí o výstavbě reaktoru.

Zástupci státu jednají se společností ČEZ, zopakoval předseda vlády. "Na posledním jednání jsme probrali možnost prodloužení životnosti Dukovan o deset let," řekl Babiš. Česko chce podle něj zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny, je ale třeba zvažovat všechny alternativy. "Otázka je, jakým způsobem se vyvine Evropa," uvedl. Připomněl také zpoždění ve výstavbě jaderných bloků na Slovensku a ve Finsku.

Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž dnes sdělil, že firma aktuálně předpokládá, že dukovanská elektrárna zůstane v provozu následujících 20 let. "Tedy zhruba za rok 2035, tak jak byly jednotlivé bloky u v letech 1985 až 1987 postupně uváděny do provozu. Dovedeme si představit i další prodloužení provozu, nicméně tento dlouhodobý provoz je třeba posuzovat nejen z technického hlediska, ale i z hlediska budoucích regulatorních a ekonomických podmínek," uvedl Kříž

"Objem investic je průběžně sledován prostřednictvím technicko-ekonomických studií, které průběžně hodnotí nejen ceny klíčových potenciálně nahrazovaných komponent, ale také další ekonomické vlivy a úpravy dle momentálně platné mezinárodní i národní legislativy," dodal.

ČEZ, ve kterém stát drží zhruba 70 procent, provozuje vedle Dukovan jadernou elektrárnu v Temelíně. Obě se na celkové spotřebě elektřiny v Česku podílejí ze 38 procent. ČEZ se brání investici do nových jaderných bloků bez určité formy státní podpory. Minoritní akcionáři firmy se navíc bojí, že pokud by výstavbu nového bloku platil ČEZ, poškodil by je pokles ceny akcií firmy.

Vláda může odložit rozhodnutí, zda bude nutit ČEZ do nevýnosné výstavby nových reaktorů, řekla ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v pondělním rozhovoru s agenturou Bloomberg. O výstavbě nových jaderných bloků se podle ní nemůže rozhodovat pod tlakem dodavatelů či jiných subjektů. Ministerstvo financí analyzuje rizika potenciálních soudních sporů, dodala.

Dukovanský blok číslo jedna slouží od roku 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan od roku 1987. S odstavením bloků se v současné době počítá zhruba v letech 2035 až 2037, tedy po 50 letech. Babiš už dřív řekl, že ČEZ si může dovolit postavit v Dukovanech nejméně jeden další blok.

O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová nedávno uvedla, že nejlepší reference ze zájemců má KHNP, protože v poslední době včas a za domluvené peníze předala ke spuštění jaderný blok ve Spojených arabských emirátech.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1