Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Plzeňská teplárna se spojí s Křetínského EPH. Město dostane za akcie přes 600 milionů

Plzeňská teplárna se spojí s Křetínského EPH. Město dostane za akcie přes 600 milionů

Zastupitelé Plzně schválili dnes fúzi stoprocentně městské Plzeňské teplárenské s Plzeňskou energetikou ze skupiny EPH miliardáře Daniela Křetínského. Jeho skupina tak získá ve společné firmě, která vznikne v lednu příštího roku, 35 procent akcií a zbytek bude stále držet město. Křetínského holding, který bude mít v představenstvu nové firmy čtyři ze sedmi křesel, garantuje lidem současné ceny tepla po tři roky od zápisu fúze do obchodního rejstříku, řekl dnes zastupitelům náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS, který návrh na fúzi předkládal.

EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu 27procentního podílu. Za zbylých osm procent akcií dá městu 604 milionů Kč v hotovosti. Tyto peníze využije Plzeňská teplárenská ke snížení zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do podniku celou Plzeňskou teplárenskou s novou spalovnou odpadu v Chotíkově u Plzně.

ODS spolu s koaliční ČSSD hlasovala pro fúzi, proti ale byli dva sociální demokraté. Pro spojení s EPH, tedy jeho společností EP Infrastructure a.s., bylo 30 ze 42 přítomných zastupitelů, 12 jich bylo proti (hlavně KSČM, KDU-ČSL a OPAT) a nikdo se nezdržel. Pět zastupitelů na dnešní jednání nepřišlo.

Podle příznivců fúze nebude muset teplárna tolik investovat do obnovy kotlů kvůli novým emisním normám EU, bude mít čas na rozmyšlenou, jaké topné médium zvolit při modernizaci svých provozů v příštích letech, a díky síle EPH jí zlevní nákupy uhlí a zvednou se jí ceny za prodávanou elektřinu. Podle Šindeláře teplárna uspoří na provozu a výhledově se zvýší zisk společné firmy i dividenda pro město. Odpůrci považují teplárnu za strategickou firmu, kterou by po vzoru zemí západní Evropy měl vlastnit stát nebo obce. Podle nich může fúze prodražit teplo, teplou vodu, svoz i likvidaci odpadu.

Už v prosinci schválilo 30 za 47 zastupitelů záměr, dnes schvalovali projekt fúze a akcionářskou dohodu. Existovala i varianta, aby teplárna šla samostatnou cestou. Musela by ale kvůli novým emisním limitům EU do poloviny roku 2021 modernizovat dva kotle za 1,5 miliardy Kč. Spojením s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu městské teplárny klesnout na třetinu.

V představenstvu společné firmy bude mít město tři členy, z nichž jeden bude předsedou. Zbylé čtyři navrhne EPH. Křetínský chce mít možnost rychle manažersky rozhodovat o provozu bez nutnosti politických dohod. Ve dvanáctičlenné dozorčí radě bude mít město polovinu členů včetně předsedy a místopředsedy, dvě místa obsadí EPH a zbytek zaměstnanci.

U klíčových rozhodnutí bude nutná dohoda obou akcionářů. O zvýšení ceny tepla o více než pět procent musí rozhodnout tříčtvrtinovou většinou valná hromada, stejně jako o větších majetkových transakcích a investicích.

Plzeň léta usilovala o získání stoprocentního vlivu v teplárně, což se jí podařilo před 13 lety. Řada zastupitelů dlouhodobě prosazovala, že by se teplárna, vodárna, dopravní podnik a odpadová firma měly spojit v jeden komunální podnik, který by nebyl zaměřený na zisk. Křetínského skupina se snažila spojit s teplárnou už v roce 2011.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1