Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pražská teplárenská letos plánuje investovat 750 milionů. Peníze půjdou především na obnovu potrubí

Pražská teplárenská letos plánuje investovat 750 milionů. Peníze půjdou především na obnovu potrubí

Pražská teplárenská plánuje letos podobně jako v loňském roce investovat zhruba 750 milionů korun. Z toho 650 milionů korun půjde do obnov potrubí, oprav a údržby a kolem 100 milionů korun jako investice do nových technologií a do nových připojení na centrální zdroj tepla.

„Letošní investiční a údržbový plán je rozsáhlý zhruba stejně jako loni. Prioritu má pro nás udržení současného komfortu pro stávající odběratele, zavádění nových ekologických postupů a samozřejmě připojování nových objektů,“ řekl dnes obchodní ředitel Pražské teplárenské Tomáš Sluka.

Investiční plán je podle firmy mixem dlouhodobě plánovaných akcí a aktuálních požadavků vycházejících z technického stavu rozvodů tepla. Pro rok 2018 bude v Praze na pravém břehu Vltavy rekonstruováno kolem osmi kilometrů podzemního horkovodního nebo parovodního potrubí, uvedla firma.

„Za nejsložitější a nejnákladnější letošní investiční akci rozhodně považuji obnovu našich sítí v Holešovicích, kde položíme přes pět kilometrů potrubí. Celkově jen tady počítáme s investicí skoro 100 milionů korun,“ dodal výrobní ředitel firmy Roman Koranda.

V oblasti horních Holešovic společnost v rámci této investice umístí šest nových úseků horkovodních rozvodů, a to na území ohraničeném ulicemi Bubenská, Strojnická, Dukelských hrdinů a nábřežím Vltavy. Dále bude obnovena část sítě v okolí Partyzánské ulice. Tam, kde původní trasy vedou páru, napojí stavba stávající odběratele tepla na horkou vodu.

Sluka už dříve ČTK řekl, že Pražská teplárenská by letos měla s modernizací sítí v oblasti Holešovic skončit. Firma ji provádí od roku 2011, celkové náklady činí více než jednu miliardu korun. V dalších letech podle něj plánuje firma investovat mimo jiné do ekologizace tepláren v Malešicích a Michli. V těchto případech se náklady mají pohybovat v desítkách milionů korun.

Pražská teplárenská je z hlediska počtu provozovaných zařízení jednou z největších teplárenských společností v Česku. V současné době dodává teplo do asi 225.000 domácností a do desítek dalších administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení. Firma patří do skupiny EP Infrastructure (EPIF) z Energetického a průmyslového holdingu podnikatele Daniela Křetínského.

Společnosti loni klesl meziročně čistý zisk o téměř tři čtvrtiny na 704 milionů korun. Celkové výnosy se proti předloňsku snížily o 28,2 procenta na 5,3 miliardy korun. Předseda představenstva firmy Křetínský už dříve uvedl, že ke skokovému nárůstu čistého zisku v roce 2016 na 2,7 miliardy korun přispěl prodej dceřiné společnosti Pražská teplárenská LPZ firmě Veolia Energie ČR. Proti roku 2015, kdy činil čistý zisk společnosti 572 milionů Kč, stoupl loni čistý zisk firmy o 23 procent.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1