Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Shoda na zvýšení podílu OZE je úspěchem ambicióznějších států, ČR má potenciál v biomase, říkají ekologové

Shoda na zvýšení podílu OZE je úspěchem ambicióznějších států, ČR má potenciál v biomase, říkají ekologové

Dnešní shoda vyjednavačů, podle které by podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na výrobě elektřiny v Evropské unii měl v roce 2030 činit 32 procent, je podle tuzemských ekologických organizací úspěchem ambicióznějších států.

Ekologové připomínají, že výsledek je kompromisem mezi původním návrhem Evropské komise, která navrhovala podíl 27 procent, a návrhem Evropského parlamentu, který chtěl podíl OZE ve výši 35 procent.

„Výsledný cíl na úrovni 32 procent lze označit za úspěch, a to i přesto, že neprošel ambicióznější návrh Evropského parlamentu. Technologický vývoj a s ním spojené změny v energetice totiž ukazují, že nezadržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů v Evropě může nakonec politické cíle ještě překonat,“ uvedl dnes energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Nad nově domluveným evropským cílem pro OZE jsou podle něj dnes pouze Švédsko, Finsko a Lotyšsko. „Česká republika má potenciál rozvoje především v biomase pěstované na zemědělské půdě, větrných elektrárnách a fotovoltaice. Když se podaří snížit spotřebu, bude stačit k naplnění cíle menší produkce obnovitelných zdrojů,“ dodal.

Jan Freidinger z Greenpeace ČR zkritizoval postoj tuzemských zástupců při dohodě. "Česko při jednáních bohužel sehrálo tradičně negativní roli. Přes programové prohlášení vlády a předvolební sliby většiny politických stran o podpoře malých OZE instalací, prosazovalo Česko nejnižší 27procentní podíl OZE do roku 2030. Suchu, umírání lesů a změnám klimatu navzdory," dodal.

Zcela rozdílný pohled má naopak viceprezident Svazu průmyslu a obchodu a generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Na svém twitteru dnes uvedl, že přijatý návrh znamená, že výrobu elektřiny z OZE ve výši asi 20 terawatthodin, se kterou tuzemská Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK) počítá až v roce 2040, by Česko mělo mít už o deset let dříve. "Dopad na české hospodářství (v takovém případě bude) asi 1000 miliard korun do roku 2030, tedy asi 1,5 procenta HDP ročně," dodal.

Podle původního návrhu Evropské komise měl podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu v roce 2030 činit 27 procent, což je kompromis členských států. Některé z nich se zdráhají podporovat příliš vysoké cíle, protože jejich energetika je stále značně závislá na uhlí a plynu. Podle britské nevládní organizace Sandbag se v roce 2017 podílely větrné, solární a biomasové zdroje na výrobě elektřiny v EU 20,9 procenta.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1