Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zeman s Benešem a Babišem řešil za zavřenými dveřmi tuzemskou energetiku. Hrad mlčí, šéf ČEZ si jednání chválí

Zeman s Benešem a Babišem řešil za zavřenými dveřmi tuzemskou energetiku. Hrad mlčí, šéf ČEZ si jednání chválí

Tématem dnešní schůzky prezidenta Miloše Zemana s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a generálním ředitelem energetické společnosti ČEZ Danielem Benešem na Pražském hradě byla budoucnost české a evropské energetiky. Shodli jsme se skoro na všem, řekl Beneš. Konkrétní probírané záležitosti například ve spojitosti s možnou stavbou nového jaderného bloku v ČR komentovat nechtěl. Hrad obsah schůzky nekomentuje. 

„Nedohodli jsme se na tom, že bychom něco veřejně závěrem formulovali. Myslím si, že to byla velmi úspěšná konstruktivní schůzka,“ uvedl pouze.

Podle zdrojů ČTK měla být tématem jednání mimo jiné budoucnost Tomáše Hünera (za ANO) jako ministra průmyslu a obchodu v nové vládě, kterou by mělo sestavit hnutí ANO se sociálními demokraty s podporou komunistů. Beneš to ale popřel. „Personální otázky jsme neřešili, to není moje role,“ řekl. Podle informací ČTK by mohl Hünera ve funkci nahradit bývalý ministr práce a sociálních věcí z úřednické vlády Jiřího Rusnoka František Koníček.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. V poslední době se hovoří o možné transformaci nebo rozdělení společnosti. Záměr má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.

Premiér Babiš ještě jako ministr financí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) podporoval výstavbu nového jaderného bloku z peněz ČEZ. Argumentoval mimo jiné tím, že firma má peněz dost. Loni v lednu Babiš mimo jiné uvedl, že zástupci jeho tehdejšího ministerstva financí hlasovali na konci roku 2016 proti prodloužení mandátu stávajícímu vedení ČEZ. Dozorčí rada před předloňskými Vánocemi nicméně potvrdila ve funkci předsedy představenstva Beneše na další čtyři roky.

Hospodářským novinám letos v květnu Hüner řekl, že o tom, kdo stavbu případných dalších jaderných bloků v ČR zaplatí, chce mít jasno do konce roku. List dále uvedl, že vedení ČEZ ustoupilo od plánu na rozdělení této firmy. Důvodem měl být odpor politiků v čele právě s Hünerem.

Beneš letos v lednu podpořil prezidenta Zemana při znovuzvolení hlavou státu přítomností v jeho volebním štábu. K účasti generálního ředitele firmy ve štábu ČEZ už dříve uvedl, že ji nelze považovat za politicky angažované jednání. „Tykám si s Milošem Zemanem od počátku 90. let. V té době on začínal a já jsem s ČEZ neměl zdaleka nic společného. Proto jsem ho přišel do štábu podpořit. Nic víc v tom není třeba hledat,“ řekl tehdy serveru iRozhlas.cz Beneš.

ČEZ je největší tuzemská energetická firma. Loni jí vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun, tržby klesly o procento na 201,9 miliardy korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1