Evropská unie se hodlá ve své zahraniční a obranné politice řídit „strategickým kompasem“, což je návod, jak se bránit útokům nového typu a případně vojensky zasahovat v bezprostředním sousedství evropské „sedmadvacítky“ bez závislosti na Spojených státech a bez nutné účasti NATO. EU si tak vytyčuje staronový cíl – chce být „poskytovatelem bezpečnosti“ tam, kde se nehodlají angažovat Spojené státy a jimi ovládaná Severoatlantická aliance. Dokumentem předloženým šéfem evropské diplomacie Josepem Borrellem a posvěceným Evropskou komisí se poprvé zabývali ministři zahraničí i obrany členských zemí.
Základem evropského úsilí se mají stát společné „jednotky rychlého nasazení“ o počtu až 5000 vojáků, které by byly připraveny k okamžitému zásahu v krizových situacích v sousedství EU, a to pod vlajkou unie. Zmíněný „kompas“ popisuje okolnosti a způsoby jejich použití, plynoucí z evropské vize a koncepce zahraniční a bezpečnostní politiky. Mělo by jít o vysoce specializované secvičené jednotky poskytnuté členskými státy, které by byly nasazovány v různém počtu a složení podle povahy krizových situací – od obrany proti masovým kybernetickým útokům až po rychlé zásahy, například evakuace civilistů. Samotnou budoucí existenci tohoto kontingentu už ministři schválili na minulém červnovém zasedání.
Podle Borrella je „kompas“ výsledkem dlouhých jednání se všemi členskými státy, které mají různé názory na případnou vojenskou aktivitu EU. „Podle některých je to až moc, podle jiných to zdaleka nestačí. Ale tento dokument je těžištěm, průsečíkem zájmů všech“. Po dnešní prezentaci bude následovat intenzivní diskuse, včetně dvou nových verzí návrhu, která by měla vyústit v konečné schválení dokumentu na březnovém zasedání ministrů obrany a týž měsíc přistát na stole lídrů členských zemí sdružených v Evropské radě. Příprava probíhá v koordinaci s NATO, které bude na jaře příštího roku také schvalovat svou „strategickou koncepci“. Není náhodou, že se části dnešního sezení ministrů obrany zúčastnil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Strategický kompas
Zatím neveřejný „strategický kompas“ stanoví cíle a ambice EU při řešení krizových situací, odrážení útoků, budování kapacit a partnerství. „Evropský občan chce, aby ho EU chránila, aby členské země spojily své kapacity a byly tudíž efektivnější, aby EU ovlivňovala svět – naše bezpečnost začíná daleko za našimi hranicemi a závisí také na bezpečnosti našich spojenců a partnerů,“ vyložil Borrell před zasedáním. Připomněl válku v Libyi před 10 lety, kdy evropské země musely nakonec spoléhat na americké letectvo. Zvláště naléhavě se nedostatečná vojenská schopnost EU projevila nedávno při chaotické evakuaci z Afghánistánu, kdy Američané postavili spojence před hotovou věc a nikdo neměl sílu prosadit jiný postup.
Příprava „kompasu“ začala před rokem společným vyhodnocením hrozeb, kterým EU čelí, do něhož se zapojily tajné služby všech zemí. Podle Borrella se ukázalo, že „žijeme ve stále nepřátelštějším světě. Náš ekonomický prostor je napadán, náš strategický prostor je zpochybňován a náš politický prostor upadá; nejsme už jediný politický systém na jídelníčku“. Nejde jen o vojenské hrozby a územní nároky, ale také o dezinformační kampaně, kybernetické útoky, zneužívání migrantů, používání soukromých armád, politickou kontrolu citlivých technologií a podobně, píše šéf evropské diplomacie v úvodu ke „kompasu“, který běhá na sociálních sítích. A dospívá k závěru, že dnešní svět je mnohem nebezpečnější než ten, který reflektovaly podobné strategické dokumenty EU v letech 2019 a 2003. „Přestaňme si myslet, že ve stávajícím prostředí přežijeme dál jako ‚měkká síla‘(soft power) (…) To, že nemáme vojenskou sílu, je vnímáno zbytkem světa jako zdroj slabosti. Odstrašení je dobrá věc, protože disponovat vojenskou silou někdy znamená, že ji vůbec nemusíme použít.“
