Brexit: Dohoda v nedohlednu, zato válka nervů pokračuje

 FOTO: Reuters

Karel Barták

11. 09. 2020 • 14:06
Měl to být důležitý a možná i plodný týden, toto poslední klání evropského vyjednavače Michela Barniera s jeho britským protějškem Davidem Frostem o znění budoucí dohody o vztazích mezi EU a bývalým členským státem Velkou Británií. Skončil ovšem tak jako většina předchozích – bez pokroku. „V oblastech klíčového zájmu EU přetrvávají významné rozpory,“ potvrdil Barnier diplomatickým jazykem. Nenechal se unést emocemi, které vzplanuly v polovině týdne kolem záměru premiéra Borise Johnsona předložit britskému parlamentu zákon, který by příkře porušoval dohodu o odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Londýn by podle návrhu nemusel oznamovat Bruselu všechny případy státní pomoci podnikům, které vyvážejí zboží do Severního Irska, zatímco zmíněná dohoda mu takovou povinnost ukládá. Při neexistenci celní hranice mezi severním Irskem a Irskem by se tak do EU dostávalo dotované zboží, na úkor evropských výrobců. Domluvená námořní hranice v Irském moři by také neměla plně fungovat. Manévr vyvolal příkrou reakci – podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jde o „porušení mezinárodního práva a podkopání důvěry“. Šéf Evropské rady Charles Michel ho označil za „nepřijatelný“. Do Londýna se s těmito vzkazy okamžitě vydal místopředseda komise Maroš Šefčovič – ministru Michaelu Goveovi tlumočil „vážné znepokojení“. A šéf výboru Evropského parlamentu pro obchod, německý sociální demokrat Bernd Lange, obvinil Johnsona, že „přeměnil toto jednání i seriózní snahu EU ve frašku“.

Zděšení zavládlo ale i na britské straně – hlavní právník britské vlády Jonathan Jones podal demisi. Bývalý šéf Konzervativní strany Michael Howard se svěřil, že „si nikdy nepomyslel, že uslyší o plánech vlády porušovat mezinárodní právo“. Ze stejného důvodu kritizovali Johnsona jeho předchůdkyně Theresa Mayová i někdejší konzervativní premiér John Major. Novináři spočítali, že by se proti zákonu mohlo postavit kolem 30 konzervativních poslanců a možná i víc. Jeden z nich, Bob Neill, v rozhovoru pro BBC nabádal vládu, aby si to dobře rozmyslela. „Proboha se aspoň pokuste najít nějakou jinou cestu.“

Pozoruhodné je, že evropská strana jednání kvůli tomuto zádrhelu nepřerušila. Naopak, na stole měly obě delegace v Londýně celou škálu problémů, které je třeba vyřešit, pokud by se mělo do 15. října dospět k dohodě. EU šlo vedle státní pomoci například o ekologické nebo sociální standardy, které mají vliv na obchod a měly by být tudíž sladěny. Pokračoval spor o přístup evropských rybářů do britských vod a o podobu mechanismu pro řešení vzájemných sporů, včetně britského uznání jurisdikce Evropského soudního dvora.

Nálada byla ovšem mizerná. Řada diplomatů a novinářů obviňovala Johnsonovu vládu a přímo premiéra, že vyjednávací proces záměrně torpéduje a otravuje, a to aby mohl před domácím publikem ukazovat na EU jako na překážku britské prosperity. Podle nejmenovaného úředníka citovaného serverem Politico šlo o to vyvolat na evropskou stranu dodatečný tlak a s ubývajícím časem si tak vynutit ústupky. To by ovšem vyžadovalo změnu Barnierova mandátu, o čemž, aspoň prozatím, žádná vláda „sedmadvacítky“ neuvažuje. „Nenecháme se zatlačit, zůstaneme klidní,“ řekl zmíněný zdroj.

Brexitová jednání trvají už dlouho, nepřinášejí kýžený výsledek a pomalu přestávají evropské politiky zajímat. Opakované obstrukce z britské strany oslabují touhu dospět k vzájemně výhodné dohodě, která by logicky navázala na sedmatřicetileté členství země v klubu, kde polovina Britů chtěla ještě nedávno zůstat. Poslední Johnsonův kousek – porušit dohodu o vystoupení – atmosféru zhoršil. „Máme-li se domluvit na příštím partnerství, potřebujeme nutně vzájemnou důvěru,“ prohlásil významně Barnier. Je zajisté připraven dál jednat o obchodní dohodě, která musí vstoupit v platnost do konce roku, ale jasně počítá i s variantou, že žádná nebude. „Evropská unie zintenzivňuje práci, aby byla 1. ledna 2021 připravena na všechny scénáře.“

SDÍLET