Demonstrací proti penzijní reformě prosazované prezidentem Emmanuelem Macronem se podle úředních odhadů zúčastnilo ve čtvrtek v celé Francii na 1,2 milionu lidí. Odbory tvrdí, že jich byly dva miliony. V každém případě odbory dostály svému závazku, že přivedou do ulic víc než milion demonstrujících. Jen v Paříži pochodovalo ulicemi pět hodin na 80 tisíc lidí. Veřejná doprava byla ochromena, část škol zůstala zavřena, stejně jako četné obchody. Dokonce se snížila i výroba elektřiny, protože práci zastavila polovina zaměstnanců společnosti EDF.
Odborové organizace ukázaly, že jsou i v roce 2023 schopny ve Francii mobilizovat davy. Ve čtvrtek se jim dařilo ve většině případů udržet kázeň a pořádek – v Paříži sice zasahovala policie vodními děly na závěr demonstrace, ale šlo jen o okrajové šarvátky. Největší obavy mají francouzské úřady ze živelných protestů ve stylu „žlutých vest“, které nemají jasné vedení ani strukturu. Příští vlna demonstrací je ohlášena na 31. ledna.
Macronově vládě se nepovedlo domluvit ani s umírněným odborovým svazem CFDT, takže všechny hlavní centrály se proti reformě postavily jednotně. Podle průzkumů veřejného mínění ji odmítá 72 procent Francouzů. Jejich postoj je do značné míry iracionální – vládní reforma zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let od roku 2030, a to v souladu s demografickým vývojem země, kde průměrná délka života stoupla ze 74 na 83 let a ubývá mladých lidí.
Podobné navýšení už provedly skoro všechny ostatní západoevropské země. U sousedů v Německu či ve Španělsku byla tato hranice zvýšena na 65–67 let a obešlo se to bez protestů. Napříč Evropou převládá pochopení pro to, že s prodlužující se délkou života jsou penzijní systémy počítající s odchodem do důchodu kolem 60 let neudržitelné.
