Evropská komise vzkázala vládám členských států, že je na nich, aby se vypořádaly s prudce rostoucími cenami energií, zejména zemního plynu a elektřiny, a jejich sociálními dopady. Zveřejnila také seznam nástrojů, které vlády mohou použít, aniž by se dostaly do rozporu s evropskou legislativou. A sama předložila několik krátkodobých a střednědobých úvah, jak může pomoci Evropská unie. Dokument poslouží jako podklad pro jednání šéfů států a vlád sedmadvacítky na pravidelném summitu příští týden.
Komise vládám připomněla, že pokud by ceny zemního plynu a elektřiny vedly k takovému zdražování, že by sociálně slabší skupiny obyvatel nedokázaly za pár měsíců platit za teplo, nebo by podniky musely omezovat výrobu a propouštět, mohou legálně snižovat daně a poskytovat státní pomoc nad běžně povolený rámec. Mohou také využít část příjmů z prodeje emisních povolenek na kompenzace nákladů na topení pro chudší domácnosti nebo jim nabídnout odklady placení účtů za elektřinu. „Nesmíme dopustit, aby byl kdokoli odpojen od elektrické sítě,“ vyhlásila estonská komisařka Kadri Simsonová.
Ceny zemního plynu v Evropě vzrostly od začátku roku o 400 procent a velkoobchodní ceny elektřiny o 200 procent. Příčin je celá řada – nejčastěji se mluví o rychlém hospodářském oživení po útlumu pandemie covidu-19, a to zejména v Asii, který způsobuje převis poptávky po plynu nad jeho nabídkou. Dalšími důvody jsou ne zcela naplněné zásobníky a rychlý růst cen emisních povolenek, které zatěžují výrobce elektřiny spalující plyn i uhlí. Dalším faktorem je málo větrné počasí v zemích spoléhajících hodně na větrnou energii. Znalci poukazují také na neblahé zvláštnosti evropského trhu s elektřinou, na kterém se obchoduje primárně za ceny od nejdražších výrobců.
Komise nemá kompetence na to, aby jakkoli zasahovala do vývoje cen nebo vymýšlela nástroje, jak mu okamžitě vzdorovat. Sama od sebe nemůže členským státům mluvit do toho, jaké používají energetické suroviny a z čeho vyrábějí elektřinu. Podle Simsonové jim však navrhuje střednědobé a dlouhodobé změny, jako například společné nákupy zemního plynu – lze předpokládat, že kdyby unie kupovala plyn pro všechny, v Rusku či jinde, dosahovala by lepších cen a dalších podmínek, podobně jako tomu bylo a je při společném nákupu očkovacích látek proti covidu-19. Komisařka ovšem tento návrh na tiskové konferenci nijak nerozvedla.
