EU přepíše pravidla pro velké firmy. Má být jasnější, jak se potýkají s výzvami dneška

Karel Barták

08. 01. 2021 • 05:59
Evropská komise hodlá na jaře předložit revizi směrnice o poskytování nefinančních údajů, která rozšíří a vyjasní povinnost korporací hlásit a analyzovat ve výročních zprávách dopady jejich počínání na životní prostředí. A ne jen to, celkově půjde o informace svědčící o míře udržitelného hospodaření konkrétní firmy. Podniky budou povinně zveřejňovat dlouhodobé plány zaměřené na naplňování závazků v boji proti klimatickým změnám, ale také v sociální či lidskoprávní oblasti.

Komise tak reaguje mimo jiné na předvánoční zprávu Evropského parlamentu, podle níž je třeba přestat se spoléhat pouze na dobrovolné sdílení informací a zavést pro podniky jasně definované minimální standardy. Nefinanční hlášení, neboli reporting, se má týkat ochrany životního prostředí, změn klimatu, biodiverzity a odlesňování; v sociální oblasti má jít hlavně o důstojné mzdy, rovnost pohlaví a respektování práv pracovníků.

Parlament požaduje, aby revidovaná směrnice platila pro všechny větší podniky včetně cizích, působících na území EU. Měla by je přimět, aby ve svých výročních zprávách poskytovaly jasné, vyvážené a ověřitelné údaje a plány podle společné metodiky, která umožní srovnání. Tyto údaje by pak měly být veřejně přístupné na celoevropské digitální platformě.

Účelem je poskytnout primárně investorům a bankám a v druhé řadě i široké veřejnosti informace o tom, jak se korporace potýkají s výzvami v souvislosti s klimatickými změnami a transformací ekonomiky, ale i z hlediska lidských práv, a jaké jsou jejich plány v tomto ohledu. Investoři a banky tato data potřebují pro vyhodnocování rizik a příležitostí při rozhodování o svých investicích. Strategie velkých finančních institucí ve vzrůstající míře reflektují strategii EU – jednak kvůli příležitostem, které přináší, a jednak kvůli reformám finančního trhu, které EU za tímto účelem provádí.

Souběžně s reformou nefinančního reportingu představí komise v březnu novou komplexní strategii zacílenou na mobilizaci kapitálových toků, jež mají pokrýt každoroční potřebu 500 miliard eur dodatečných investic do transformace a dekarbonizace ekonomiky.

Zpráva EP i chystaná směrnice se zajisté týkají také českých podniků, které zatím na požadavky EU reagují jen vlažně. Aliance pro transparentnost podniků zveřejnila koncem loňského roku analýzu 300 firem ze střední, východní a jižní Evropy včetně jedenácti českých, ze které plyne, že naše podniky ve svých zprávách zohledňují životní prostředí či dekarbonizaci podprůměrně. Zatímco v celé EU bere například 40 procent firem v úvahu rizika klimatických změn a s nimi spojené přeměny ekonomiky pro vlastní fungování, v Česku se tím nezabývá ani jedna. A to výzkum vycházel z výročních zpráv vesměs významných českých korporací jako Škoda Auto, ČEZ, Kofola, či řady bank (Komerční banka, Air Bank, Equa Bank…).

Podle Filipa Gregora, vedoucího sekce odpovědných firem v organizaci Frank Bold, která výzkum koordinovala, nepracuje většina evropských společností s vlastními daty, která jsou přitom klíčová jak pro zkoumání trendů, tak pro plánování investic. Znatelné zlepšení sleduje v jižní Evropě, ale střední a východní Evropa výrazně zaostává. České firmy sice ve třetině případů popisují své strategie ohledně klimatických změn a pět z 11 uvádí i redukce emisí, kterých chtějí dosáhnout. Pouze jedna je však porovnává s cíli Pařížské dohody a uvádí je tak do kontextu. Jediný český podnik z 11 také zveřejňuje intenzitu vlastní uhlíkové stopy přepočtenou na jednotky produkce, což v průměru v EU dělá zhruba třetina společností.

EU si nové povinnosti korporátu nevymýšlí jako nějakou dodatečnou „šikanu“. Hrozby v podobě dopadů klimatických změn se rýsují stále konkrétněji, takže hledisko „udržitelnosti“ je logicky třeba vtělovat do všeho podnikání, a zejména do velkých investic.

„Musíme změnit pravidla hry tak, aby se udržitelnost stala nedílnou součástí každého kroku finančního hodnotového řetězce,“ řekla k tomu v prosinci komisařka Mairead McGuinnessová. Lepší kvalita informací z podnikové sféry a byznysu a hodnotnější plánování jsou podle ní klíčové k dosažení cílů, které si EU vytyčila v Zelené dohodě.

Evropské směrnice jsou předpisy, které členské státy vtělují do svého právního řádu. Korporace, které je nedodržují, tak porušují domácí právo a podle něj by měly být také postihovány. Vzhledem k vágní formulaci povinností v současné směrnici je ovšem jejich vynucování ze strany národních dozorčích orgánů velmi složité. To by se s novou úpravou mělo změnit.


Environmental, Social, Governance - ESG. Právě za touto zkratkou se skrývají principy, podle kterých se společenské dopady podnikání posuzují. A na INFO.CZ k tomu máme seriál textů, ve kterých se dozvíte podrobnosti. Přečíst si je můžete tady.

SDÍLET