Útok do nejvyšších pater přiostřil vztahy mezi EU a Ruskem. Putinův velvyslanec musel v Bruselu „na kobereček“

Vysocí úředníci Evropské komise v pondělí povolali ruského velvyslance při EU Vladimira Čižova, aby vyčinili Ruské federaci za uvalení sankcí na osm představitelů EU, mezi nimiž jsou nejvyššími esy předseda Evropského parlamentu David Sassoli a česká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Čižov se dověděl, že instituce a členské státy EU „tvrdě odsoudily a odmítly“ toto rozhodnutí, protože bylo „politicky motivováno a nemá žádné právní opodstatnění“. Podle prohlášení EU bylo Rusku vyčteno také vyhošťování českých diplomatů z Moskvy a rozhodnutí Kremlu sestavit seznam takzvaných nepřátelských zemí včetně ČR.

Pro dotčené osoby je zákaz cestovat do Ruska zajisté symbolickým trestem, nicméně Rusko dalo tímto krokem najevo apetit dál vyhrocovat vzájemné vztahy s EU. Na podobné sankce vůči čtyřem ruským činitelům v březnu odpovědělo postihem hned osmi lidí; v případě Sassoliho a Jourové mířilo mnohem výš, do vysokých pater evropské politiky, zatímco EU se zaměřovala vesměs na osoby bezprostředně odpovědné třeba za věznění opozičního politika Alexeje Navalného nebo za šikanu homosexuálů v Čečensku. Evropská komise ve stručném prohlášení ostatně vyjádřila „obavu z kumulativního dopadu všech (ruských) rozhodnutí na vztahy mezi EU a vládou Ruské federace“.

Proti postupu vůči osmi činitelům EU protestovali už v pátek ve společném prohlášení předsedové Evropské rady, Evropské komise i Evropského parlamentu. Uvedli, že považují tento krok za přímý útok proti celé EU. Je to podle nich „jasná ukázka, že si Ruská federace zvolila konfrontaci s EU místo toho, aby souhlasila s nápravou negativního směřování našich vzájemných vztahů“. V kontextu historie vztahů mezi EU a Ruskem je to hodně ostrá výtka. Pozoruhodné je ovšem i to, že Česká republika nereagovala na uvalení ruských sankcí nijak, ačkoli terčem byla její občanka a evropská komisařka Věra Jourová.

sinfin.digital