Evropa porcuje obří balík 750 miliard eur. Proč český plán na využití peněz čelí tvrdé kritice?

Ministři financí členských zemí EU se začali ve středu zabývat národními plány obnovy, tedy dokumenty, které popisují, jak která vláda hodlá naložit se svým „dílem“ z evropského fondu obnovy. Tento nebývalý balík peněz, nazvaný vzletně Next Generation EU (NGEU), má obsahovat suma sumárum 750 miliard eur. Jsou to zhruba půl na půl granty i půjčky a hlavně celá řada podmínek pro jejich čerpání, na které musejí země brát při plánování zvláštní zřetel.

Portugalsko, které unii aktuálně předsedá, zahájilo debatu už nyní v lednu, ačkoli samotný fond obnovy nebyl ještě formálně schválen Evropským parlamentem a také vládami členských zemí, které musejí dát Evropské komisi zelenou, aby si jejich jménem vypůjčila miliardy na mezinárodních trzích a splácela je pak částečně z vlastních zdrojů. Jde o to, aby se využívání fondu spustilo co nejrychleji, jakmile budou tyto formality vyřízeny – má-li jeho smyslem a důvodem být pomoc evropským ekonomikám postiženým pandemií, důraz na rychlost je na místě.

Od členských zemí se očekává, že vysvětlí plánované investice a reformy nejen nápravou, ale také posílením odolnosti jejich ekonomik. Celých 20 procent peněz z půjček musí být využito na digitalizaci průmyslu a dalších sektorů a také státní správy. Největší třetinový podíl pak musí prokazatelně směřovat do projektů zacílených na snižování emisí skleníkových plynů a dalších ekologických opatření. Komise očekává detailní plánování, „specifické a měřitelné cíle“ pro každou porci evropských peněz, vyložil komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, podle něhož je nezbytné skloubit rychlost a přesnost, což nemusí být vždycky jednoduché.

Místopředseda komise Valdis Dombrovskis rovněž naléhal, aby plány byly „realistické a ambiciózní“ a také velmi přesné. Ministrům řekl, že pokud půjde všechno dobře, mohly by první peníze začít plynout v polovině roku na předfinancování části projektů; je třeba spěchat, protože 70 procent peněz má být vyčerpáno do konce roku 2022. Mnohasetstránkové národní plány je lépe posílat do Bruselu bez otálení, aby je Evropská komise zatepla připomínkovala a usnadnila tak jejich doladění. Takto postupovala i ČR, jedna z 11 zemí, které zatím dodaly Evropské komisi první verze svých plánů.  

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital