Ministři financí členských zemí EU se začali ve středu zabývat národními plány obnovy, tedy dokumenty, které popisují, jak která vláda hodlá naložit se svým „dílem“ z evropského fondu obnovy. Tento nebývalý balík peněz, nazvaný vzletně Next Generation EU (NGEU), má obsahovat suma sumárum 750 miliard eur. Jsou to zhruba půl na půl granty i půjčky a hlavně celá řada podmínek pro jejich čerpání, na které musejí země brát při plánování zvláštní zřetel.
Portugalsko, které unii aktuálně předsedá, zahájilo debatu už nyní v lednu, ačkoli samotný fond obnovy nebyl ještě formálně schválen Evropským parlamentem a také vládami členských zemí, které musejí dát Evropské komisi zelenou, aby si jejich jménem vypůjčila miliardy na mezinárodních trzích a splácela je pak částečně z vlastních zdrojů. Jde o to, aby se využívání fondu spustilo co nejrychleji, jakmile budou tyto formality vyřízeny – má-li jeho smyslem a důvodem být pomoc evropským ekonomikám postiženým pandemií, důraz na rychlost je na místě.
Od členských zemí se očekává, že vysvětlí plánované investice a reformy nejen nápravou, ale také posílením odolnosti jejich ekonomik. Celých 20 procent peněz z půjček musí být využito na digitalizaci průmyslu a dalších sektorů a také státní správy. Největší třetinový podíl pak musí prokazatelně směřovat do projektů zacílených na snižování emisí skleníkových plynů a dalších ekologických opatření. Komise očekává detailní plánování, „specifické a měřitelné cíle“ pro každou porci evropských peněz, vyložil komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, podle něhož je nezbytné skloubit rychlost a přesnost, což nemusí být vždycky jednoduché.
Místopředseda komise Valdis Dombrovskis rovněž naléhal, aby plány byly „realistické a ambiciózní“ a také velmi přesné. Ministrům řekl, že pokud půjde všechno dobře, mohly by první peníze začít plynout v polovině roku na předfinancování části projektů; je třeba spěchat, protože 70 procent peněz má být vyčerpáno do konce roku 2022. Mnohasetstránkové národní plány je lépe posílat do Bruselu bez otálení, aby je Evropská komise zatepla připomínkovala a usnadnila tak jejich doladění. Takto postupovala i ČR, jedna z 11 zemí, které zatím dodaly Evropské komisi první verze svých plánů.
