EU se brání „syrské únavě“, ale ta je realitou

Země světa slíbily tento týden 5,3 miliardy eur vesměs humanitární pomoci pro Sýrii a některé její sousedy. Dárcovská konference uspořádaná online Evropskou unií a Organizací spojených národů (OSN) tak nesplnila vytyčený cíl sehnat pro trpící Syřany dalších deset miliard eur. Na ochotě vlád přispět se podepsaly mimo jiné i hospodářské obtíže způsobené důsledky pandemie covidu-19. Ačkoli vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell varoval před „syrskou únavou“ tváří v tvář zhoršující se tamní humanitární situaci, reakce mezinárodního společenství tuto „únavu“ potvrdila.

Z přislíbené částky pro Sýrii půjde 3,7 miliardy z Evropské unie – z rozpočtu EU bude uvolněno 1,12 miliardy, zbývajících 2,6 miliardy poskytnou členské státy, z toho celých 1,738 miliardy Německo. „Je to náš nejvyšší závazek na poslední čtyři roky,“ uvedl ministr zahraničí Heiko Maas a podotkl, že se tak z Německa stává největší světový dárce pro Sýrii. Spojené státy a Velká Británie své příspěvky naopak snížily. Rusko se konference sice formálně účastnilo, na finančním úsilí se však nebude podílet vůbec.

Deset let po začátku občanské války je Sýrie nejen hromadou rozvalin s miliony uprchlíků uvnitř země i mimo ni, ale také neřešitelným dilematem pro světovou diplomacii. OSN i EU volají po „politické transformaci“, aniž by měly sebemenší vliv, a tudíž i důvod k naději. Režim Bašára Asada ovládá dnes díky ruské a íránské vojenské podpoře většinu syrského území, aniž by nabízel věrohodnou cestu k uklidnění a obrodě, spíše naopak. Je pozoruhodné, že právě Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, jehož letectvo způsobilo v Sýrii ty největší škody, se na úsilí Spojených národů zachránit syrské civilisty prostě nepodílí.

EU vysvětluje, že za této situace nemá cenu plánovat akce zaměřené na rekonstrukci země. Humanitární potřeby jsou ovšem obrovské a navzdory relativnímu klidu zbraní se stupňují. Vedle přímých důsledků války decimují obyvatelstvo důsledky zhroucení ekonomiky i epidemie covidu-19. Podle OSN žije devět z deseti Syřanů pod hranicí bídy, 60 procent trpí hladem. Ceny potravin vzrostly od loňska o 200 procent. Hodnota syrské libry je na jednom procentu ve srovnání s předválečným obdobím. Na základní pomoc je v zemi odkázáno 24 milionů lidí.

Konflikt v Sýrii trvá už deset let, konec je v nedohlednu.
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital