EU udělala další krok k největšímu rozpočtu v historii. Nad zbývajícími etapami visí Orbánova hrozba

Evropská unie je po úterku o krok blíž ke schválení největšího společného víceletého rozpočtu v historii v hodnotě 1,8 bilionu eur, který má ambici výrazně pomoci členským státům překonat hospodářské důsledky koronavirové pandemie. Členské státy zastupované Německem dosáhly kompromisu v jednání s Evropským parlamentem, který umožnil na jedné straně zachovat strop sedmiletého rozpočtu v hodnotě 1,074 bilionu eur dohodnutý v červenci na nejvyšší úrovni a na druhé najít dodatečných 15 miliard na uspokojení požadavků europoslanců. O fondu obnovy, který má k dispozici 750 miliard eur, se nejednalo, protože jeho schvalování nespadá do pravomoci Evropského parlamentu.

Tato poněkud krkolomná konstrukce, typická pro evropské kompromisy, počítá s tím, že oněch dodatečných 15 miliard, které se v celkové sumě nepromítají, přijde zejména z pokut, které Evropská komise vybírá od firem porušujících pravidla hospodářské soutěže. Normálně se tyto pokuty vracely do národních pokladen, nyní zůstanou k dispozici unii. Budou jimi na naléhání parlamentu navýšeny ty kapitoly rozpočtu, které nejvíce utrpěly červencovými škrty, zejména věda a výzkum, zdravotnictví, vzdělávací program Erasmus či zahraniční pomoc.

Evropský parlament původně požadoval navýšení rozpočtu o 110 miliard, výsledek je pro něj tedy hubený. Poslancům však během deseti týdnů jednání došlo, že členské státy nemíní v žádném případě rozvazovat balíček, který v létě jejich lídři pracně sestavili během čtyř dnů a nocí, a spokojili se i s tímto málem. Samo jednání bylo vlastně ústupkem předsedajícího Německa, protože EP normálně nespolurozhoduje o obsahu sedmiletého rozpočtu, pouze hlasuje o jeho konečné podobě. Nyní ovšem bude pro hlavní parlamentní politické kluby mnohem těžší, ne-li nemožné, na plenárním zasedání dohodu zpochybnit.

Ukažte nám vaše SMSky, jestli náhodou nedomlouváte něco zakázaného!

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital