EU se posunula ke schválení zemědělské politiky na příští období

 FOTO: Shutterstock

Karel Barták

24. 10. 2020 • 13:15
V kostce lze říct, že EU bude nadále investovat do zemědělství zhruba třetinu svého rozpočtu (podle plánu 340 miliard eur), že bude poněkud štědřejší a shovívavější vůči drobným soukromým rolníkům a že peníze poplynou víc než dosud na boj proti klimatickým změnám a ochranu životního prostředí.

Uplynulý týden byl zásadní pro nejbližší budoucnost evropského zemědělství, o které dlouze a úporně jednali jak rezortní ministři členských států, tak poslanci Evropského parlamentu.

Konzervativní stoupenci tradičního hospodaření nejsou spokojeni, protože se obávají ztráty konkurenceschopnosti, a ekologické organizace zase žehrají, že změny nejdou dost daleko a nejsou v souladu se závazky, které na sebe EU vzala v tzv. zelené dohodě. Stanoviska Rady EU, tedy vlád členských zemí, a Evropského parlamentu se v mnoha bodech liší, takže obě strany plus Evropskou komisi čeká v příštích týdnech obtížné dohadování, takzvaný trialog.

Teprve potom bude jasno, co přesně evropské zemědělce v příštích sedmi letech čeká. Kolik peněz přesně přistane na národních účtech, se ovšem dovědí až poté, co EU definitivně schválí rozpočet na období 2021-26.

Napřed se v Lucemburku sešli ministři sedmadvaceti zemí a po pětačtyřiceti hodinách jednání, ve čtyři ráno z úterý na středu, vyplodili dohodu o budoucí společné zemědělské politice a jejím příspěvku k ochraně životního prostředí, respektive k omezení jeho zhoršování. Souběžně se zemědělskou politikou EU zabýval celý týden Evropský parlament.

Europoslanci museli skousnout tři zprávy a stovky návrhů změn a doplňků. Přímí účastníci potvrdili, že hlasování o nich, organizované kvůli koronakrizi zcela na dálku, bez sebemenší osobní přítomnosti, bylo nejen náročné na pochopení mutací složitých textů, ale i chaotické, poznamenané omyly a technickými problémy. Přesto byly v pátek večer texty schváleny, a to pohodlnější většinou, než se čekalo.

Hlavní novinkou je podmínění nároku na část evropských dotací ekologickým hospodařením podle přesně stanovených pravidel. Na „ekoschémata“ má být podle ministrů povinně vydáváno dvacet procent přímých plateb, které představují sedmdesát procent všech evropských dotací; europoslanci požadují třicet procent. Tyto limity budou pro státy povinné, ovšem pro zemědělce dobrovolné – záleží na každé vládě, jak si to doma zařídí, což se nelíbí několika zemím včetně České republiky.

Na ekologické projekty má podle EP směřovat také 35 procent peněz určených na takzvaný rozvoj venkova, tedy druhý pilíř společné zemědělské politiky se zhruba dvaceti procenty rozpočtu. Návrhy obsahují i složitý mechanismus umožňující uspořit na ekoschématech v prvním pilíři, pokud na podobné účely půjdou vysoké objemy v tom druhém. Všechna tato opatření začnou ovšem platit až od roku 2023 – příští dva roky mají státy využít jako přechodné období, aby se na budoucí „zelené“ zemědělství připravily.

Zatímco poslanci tradičních stran pravého a levého středu oslavovali schválené dokumenty jako dobrý základ příštího kompromisu, zelení a část levice je kritizovali jako zradu ekologických cílů. Podobně se bouřily ekologické organizace. Švédská aktivistka Greta Thunbergová tvítovala, že rada EU i parlament „zjevně nedbají o krizi klimatu a biodiverzity“.

Pro Českou republiku bylo nejtvrdším oříškem jednání o takzvaném zastropování, tedy stanovení maximálních ročních limitů přímých plateb pro jednotlivé subjekty na šedesát, respektive sto tisíc eur. Toto opatření, které má zvýhodnit drobné rolníky, dopadne citelně na velké české podniky jako Agrofert, které u nás převládají.

Česko má největší průměrnou rozlohu zemědělských hospodářství; podle bruselských zdrojů byli čeští vyjednávači spokojeni aspoň s tím, že postižené velké podniky budou mít možnost při čerpání dotací z Evropské unie zohlednit mzdové náklady na zaměstnance pracující přímo v zemědělské výrobě.

SDÍLET