EU zachránila rozpočet a vytyčila si radikálnější cíl pro snížení emisí

Členské státy Evropské unie na nejvyšší úrovni odvrátily rozpočtovou krizi, vytyčily ambiciózní cíl snižování uhlíkových emisí do roku 2030, pohrozily sankcemi Turecku a shodly se na společném postupu při očkování proti covidu-19. Díky dokonalé přípravě zajištěné zejména předsedajícím Německem summit dosáhl maxima možného, ovšem s jednou vadou na kráse: představitelé unijních států neměli na stole vytouženou obchodní dohodu s Velkou Británií. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je pouze informovala, že vyjednávači obou stran dostali čas do nedělního večera, aby řekli, zda má cenu dál rokovat, nebo zda se už nyní smíří s odchodem Británie z jednotného trhu bez dohody k 1. lednu.

Předsedové vlád Maďarska a Polska Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki odvolali hrozbu, že budou vetovat sedmiletý rozpočet EU a nový „fond obnovy“ kvůli nařízení, které podmiňuje čerpání z evropské kasy dodržováním zásad vlády práva. Spokojili se s tím, že sankce vůči nim nebudou uplatněny, dokud se k novince nevysloví Evropský soudní dvůr. Získaly tak odklad, zhruba o jeden rok, což třeba Orbánovi umožní, aby se vyhnul bruselskému trestu do parlamentních voleb v Maďarsku v roce 2022.

Nyní nebrání nic schválení sedmiletého rozpočtu příští týden v Evropském parlamentu. Fond obnovy naopak podléhá ještě ratifikaci národních parlamentů. Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že pro Českou republiku to znamená příslib 963 miliard korun na dotacích a 415 miliard ve formě případných úvěrů. Uvedl, že on sám se nijak neangažoval ve snaze najít řešení uspokojivé pro Maďarsko a Polsko, a vyloučil, že by podezření Evropské komise z jeho osobního střetu zájmů mohlo být v budoucnu podnětem pro sankce také proti ČR.

Co vypovídá jediný graf o (bez)naději zápasu proti změnám klimatu

Celou noc trvalo evropským lídrům, než se dnes nad ránem dohodli snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o „nejméně 55 procent“ ve srovnání s rokem 1990, místo dosud platných 40 procent. Polsko, Česko a Maďarsko, tedy země s vysokým podílem fosilních paliv v energetice, chtěly a dostaly mimo jiné ujištění, že má-li třetina peněz z výše zmíněného rozpočtu a fondu směřovat na ochranu klimatu, pak to bude také na útlum těžby a zpracování uhlí a pomoc postiženým regionům.

Pro Českou republiku bylo obzvlášť důležité, že mezi zdroji použitelnými pro náhradu fosilních paliv je implicitně zmíněna jaderná energie a explicitně zemní plyn. „Evropská rada uznává právo členských zemí rozhodovat o jejich energetickém mixu a zvolit si ty nejvhodnější technologie, abychom kolektivně dosáhli klimatického cíle pro rok 2030, včetně přechodných technologií, jako je plyn,“ píše se v dokumentu. Podle Babiše je tato formulace výsledkem jeho osobního úsilí, protože Česká republika nemůže zastavit využívání uhlí v roce 2038, aniž by měla možnost dočasně přejít na plyn.. Rozhodnutí ale nyní směřuje do Evropského parlamentu, kde se očekává další diskuse, protože silná skupina poslanců žádá dokonce šedesátiprocentní pokles emisí.

Evropské komisi se dostalo pochvaly za centrální nákup antikovidových vakcín pro všechny členské státy. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová uvedla, že bude mít k dispozici očkování až pro 750 milionů lidí, tedy pro každého jednoho občana EU. A protože si je komise vědoma šířící se skepse vůči vakcíně podněcované falešnými informacemi, spustí kampaň v 23 jazycích, která bude v první fázi vakcíny popisovat a vysvětlovat a ve druhé bude lidi nabádat, aby očkování podstoupili. Do kampaně se podle ní zapojí nejmenovaní slavní sportovci, včetně „hvězd UEFA“.

Debatovalo se hlavně o rychlosti certifikační a schvalovací procedury a následné distribuci. Premiér Babiš byl jedním z těch, kdo poukazovali na pomalé schvalování vakcín Evropskou lékovou agenturou a vyzýval k rychlejšímu postupu. Další, například předseda irské vlády Micheal Martin naopak chtěli, aby vakcína nejdřív měla všechna potřebná povolení,i kdyby to mělo trvat o pár dní déle. Řada premiérů souhlasila, aby EU vyhlásila „očkovací den“, kdy budou první zásilky očkovacích dávek z továren zároveň vyexpedovány do všech 27 členských zemí. Vzhledem k tomu, že takové datum přichází v úvahu už začátkem ledna, by všechny vlády měly do té doby schválit své vakcinační strategie.

Vytlačování lodí s migranty v Egejském moři: Frontex v těžkostech

Evropská rada v usnesení konstatovala, že epidemiologická situace v Evropě je nadále znepokojivá a že EU bude pokračovat ve snaze jí čelit. Státy by se měly zavázat, že posílí koordinaci při postupném uvolňování restrikcí a návratu k normálnímu cestování přes vnitřní hranice v EU. Komisi pověřily, aby připravila návrh doporučení ohledně rychlého antigenového testování a vzájemného uznávání jeho výsledků, a pak jednotných potvrzení o očkování. EU také hodlá dál zvažovat budování „zdravotní unie“, jak navrhuje Evropská komise, a v rámci OSN usilovat o uzavření světové dohody o potírání pandemií.

Podle diplomatických zdrojů byla nálada kolem stolu vážná. Mluvilo se o momentálním návratu epidemie a o opatřeních, která bude třeba přijmout ohledně vánočních svátků nebo lyžování. Zvlášť naléhavě zněla podle těchto zdrojů německá kancléřka Angela Markelová, když nabádala k maximální opatrnosti přes sváteční období. Bez tvrdého postupu vlád by se mohlo podle ní stát, že leden a únor příštího roku budou opět velmi zlé.

Ze zahraničněpolitických témat, která byla na programu, se lídři zasekli podle očekávání na Turecku; dotkli se možnosti uvalit na ně sankce za nelegální průzkum ložisek surovin v kyperských a řeckých vodách, ale jejich případné schválení odložili na březnovou schůzku Evropské rady. Ohradili se proti tureckým provokacím a nepřátelské rétorice, ale zároveň sdělili, že si přejí, aby komunikační kanály zůstaly otevřené a spory se řešily jednáním. EU bude podle nich dál Turecku platit za to, že poskytuje útočiště množství uprchlíků ze Sýrie, a vyzvali je, aby účinněji bojovalo proti pašerákům migrantů, kteří z Turecka putují do EU přes Řecko.

SDÍLET
sinfin.digital