EU zachránila rozpočet a vytyčila si radikálnější cíl pro snížení emisí

Členské státy Evropské unie na nejvyšší úrovni odvrátily rozpočtovou krizi, vytyčily ambiciózní cíl snižování uhlíkových emisí do roku 2030, pohrozily sankcemi Turecku a shodly se na společném postupu při očkování proti covidu-19. Díky dokonalé přípravě zajištěné zejména předsedajícím Německem summit dosáhl maxima možného, ovšem s jednou vadou na kráse: představitelé unijních států neměli na stole vytouženou obchodní dohodu s Velkou Británií. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je pouze informovala, že vyjednávači obou stran dostali čas do nedělního večera, aby řekli, zda má cenu dál rokovat, nebo zda se už nyní smíří s odchodem Británie z jednotného trhu bez dohody k 1. lednu.

Předsedové vlád Maďarska a Polska Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki odvolali hrozbu, že budou vetovat sedmiletý rozpočet EU a nový „fond obnovy“ kvůli nařízení, které podmiňuje čerpání z evropské kasy dodržováním zásad vlády práva. Spokojili se s tím, že sankce vůči nim nebudou uplatněny, dokud se k novince nevysloví Evropský soudní dvůr. Získaly tak odklad, zhruba o jeden rok, což třeba Orbánovi umožní, aby se vyhnul bruselskému trestu do parlamentních voleb v Maďarsku v roce 2022.

Nyní nebrání nic schválení sedmiletého rozpočtu příští týden v Evropském parlamentu. Fond obnovy naopak podléhá ještě ratifikaci národních parlamentů. Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že pro Českou republiku to znamená příslib 963 miliard korun na dotacích a 415 miliard ve formě případných úvěrů. Uvedl, že on sám se nijak neangažoval ve snaze najít řešení uspokojivé pro Maďarsko a Polsko, a vyloučil, že by podezření Evropské komise z jeho osobního střetu zájmů mohlo být v budoucnu podnětem pro sankce také proti ČR.

Co vypovídá jediný graf o (bez)naději zápasu proti změnám klimatu

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital