Vlažná reakce Evropské unie na zprávu, že ruská tajná služba nese odpovědnost za výbuch muničního skladu na území členského státu České republiky, je odrazem reality – evropská zahraniční politika založená na pravidlu jednomyslnosti je nepružná a rigidní. Členské státy, zvláště ty velké a mocné, momentálně děsí masová koncentrace ruských jednotek u ukrajinských hranic a budou se hlavně snažit, aby situaci uklidnily a odradily prezidenta Vladimira Putina od kroků, které by mohly vést k otevřenému ozbrojenému střetu. Prostě a priori míní, že není vhodná doba na to podpořit Česko tím, že evropské vlády začnou vyhošťovat ruské diplomaty nebo dělat něco podobně citlivého kvůli sedm let staré a zvenčí nesnadno pochopitelné události.
Tím spíš, že Česká republika o takovou solidární koordinovanou akci ani nepožádala. Vicepremiér Jan Hamáček, suplující za ministra zahraničí, jehož několik dní předtím vyhodil, přednesl na pondělní videoschůzi se svými protějšky málo srozumitelnou větu, kterou si předsedající Josep Borrell vyložil tak, že žádná žádost o koordinovanou podporu nebyla. Pokud tedy česká vláda hodlá v konfrontaci s Ruskem pokračovat, což by vzhledem k první ruské reakci jednoznačně měla, musí si daleko lépe připravit půdu mezi svými spojenci. Členské státy EU a NATO musí mít od ČR dostatečné informace a jasná sdělení, oč Praze jde. Protože právě jejich reakce budou daleko silnějším argumentem vůči Rusku než další jednostranné a osamělé kroky malého Česka.
Z dosavadních reakcí spojeneckých zemí není zřejmé, že by jim plně docházela závažnost toho, co se v roce 2014 ve Vrběticích stalo. Že došlo k útoku organizovanému ozbrojenými silami cizího státu, který způsobil ztráty životů a obrovské materiální škody. Je na české vládě a diplomacii, aby tato fakta byla dostatečně známa a spojencům docházely jejich důsledky. Pokud se to nepodaří, bude to neúspěch a vyvolá to nutně otázky ohledně důvěryhodnosti české vlády a diplomacie v zahraničí.
Velké západoevropské země jako Německo, Francie či Itálie touží spíše o uklidnění prostřednictvím jednání. Stačilo poslouchat v úterý kancléřku Angelu Merkelovou, podle níž je jedinou dobrou odpovědí na narůstající napětí podněcovat další dialog s Ruskem. „Máme bohužel s Ruskem hodně konfliktů, které činí náš vztah velmi obtížným,“ řekla ve videoprojevu pro Parlamentní shromáždění Rady Evropy. „Já nicméně patřím k těm, kteří říkají, že je třeba pořád mluvit,“ dodala. Za dva nejvážnější důvody ke znepokojení Merkelová uvedla pohyb ruských vojsk a zdravotní stav opozičního politika Alexeje Navalného v ruském vězení. O zjištění ohledně útoku ruských služeb na českém území se kancléřka nezmínila.
