Kdo první povolí: Evropa, nebo Rusko? Je to logická otázka, podíváme-li se na poslední vývoj nálad a názorů v demokratické části evropského kontinentu, zasažené prudkým zdražováním energií a inflací, se kterou si vlády a centrální banky nevědí rady. Vlády zemí Evropské unie zůstávají navenek jednotné, pokud jde o odpor vůči ruské agresi a pomoc Ukrajině. Jenže musí myslet na voliče, kteří pociťují zdražování, a navíc jim hrozí „studená zima“ bez ruského plynu. Množí se proto výzvy, aby si EU dala pauzu s protiruskými sankcemi, projevuje se únava z války i podráždění ukrajinskými požadavky.
Odpovědí má být podle šéfa evropské diplomacie Josepa Borrella chování, které nazval „strategickou trpělivostí“. Po schůzi ministrů zahraničí „sedmadvacítky“ vyložil, že Evropa si v žádném případě nemůže „dovolit únavu“; nesmí dopřát prezidentu Putinovi, aby se splnila jeho předpověď, že odhodlání evropských demokracií prostě ochabne. Odpor proti Rusku musí pokračovat – je to „test a existenční výzva“, podotkl Borrell, přičemž Evropa podle něj „nemá na vybranou“.
Tato slova znamenají, že vysoký představitel EU jasně cítí nebezpečí nejednoty a bije na poplach. Vojenská porážka Ukrajiny „otevře dveře zákonu džungle v globálním měřítku“, napsal o víkendu na svém blogu. Upozornil, že válka bude dlouhá, a pokud bude Rusku umožněno ji vyhrát, bude mu umožněno také „zničit naše demokracie a základy světového řádu založeného na mezinárodních pravidlech“. Růst cen energií je zajisté nepříjemný, je to však „cena, kterou bude třeba zaplatit“.
