Evropská komise se odhodlala k razantnímu škrtu a bruselský trh s nemovitostmi zachvátila panika

Bruselský trh s nemovitostmi zachvátila panika, když Evropská komise před několika dny oznámila, že do deseti let vyklidí polovinu budov, ve kterých v belgickém hlavním městě momentálně úřaduje. Už tak se realitním kancelářím nedaří pronajímat či prodávat všechen prostor v nevzhledných a nudných úřadovnách, které překotně rostly v posledním desetiletí v naději na slušný výdělek. Nyní se na trh vrátí obrovské kancelářské prostory, což nutně stlačí ceny dolů, ba může ještě umocnit syndrom „městské pouště“, tolik právě v Bruselu přetřásaný a kritizovaný. Rozhodnutí vyvolala bezprecedentní zkušenost s prací z domova z doby koronavirové krize – s níž se pak svezl chvályhodný úmysl evropské exekutivy učinit vlastní podstatný příspěvek k ochraně klimatu.

Komise zaměstnává v Bruselu přes 25.000 úředníků, což donedávna představovalo skoro stejný počet kanceláří v 50 budovách. Teď se svých zaměstnanců zeptala, zda by po více než roce „houmofisu“ nechtěli v této praxi aspoň částečně pokračovat – a dověděla se, že se práce z domova líbí devíti z deseti lidí. Takže od září budou úředníci chodit do práce v průměru dva dny v týdnu a o kanceláře se budou dělit, aby si zvykali na budoucí sdílené stoly, takzvané „flexdesky“ či „hotdesky“, jež se mají stát pravidlem v otevřených prostorách se stoly rozmístěnými v hygienické vzdálenosti. Celkově se má počet individuálních míst k sezení snížit o 20 procent. Vznikne „dynamický spolupracovnický prostor“, což je, když už nic jiného, zajisté pěkný příspěvek do slovníku bruselského eurožargonu.

Od středy tohoto týdne se úředníci vrací do práce dobrovolně, přičemž tam nesmějí strávit víc než 25 procent týdenní pracovní doby. Od září se tato hranice zvýší na 50 procent, pokud to epidemiologická situace v Belgii umožní, ale s tím, že normou bude poměr 60:40, tedy tři dny doma a dva na pracovišti. Nikdo už nebude kontrolovat povinné hodiny pracovní doby; očekává se ovšem, že zaměstnanci budou na příjmu mezi osmou ráno a sedmou večer.

Ne všichni to nesou dobře. „Bude se mi stýskat po mé útulné kanceláři, kde jsem strávila několik let. A kam dám všechny ty krámy, které tam mám? A co moje kytky?“ starala se jedna bývalá kolegyně. Další byli rádi, že se nevezou v první vlně, takže zatím zachrání svou kancelář, jen se o ni budou dělit s jedním kolegou. Ozvaly se i ojedinělé hlasy, že sdílené kanceláře a otevřené prostory podněcují k sexuálnímu harašení; už nebude možné se zamknout v kanclu a nikoho nevidět.

Postupné vyklizení 25 z 50 budov je nepochybně pořádný otřes pro jednu z největších a nejmocnějších administrativ, reprezentující druhou největší světovou ekonomiku. Komisař Johannes Hahn ví, že se krok bude líbit členským státům, protože povede k úsporám; administrativní výdaje se pohybují kolem pěti procent rozpočtu EU. Ale vytáhl z kapsy ještě jeden trumf – komise tím přispěje podstatně ke snižování emisí skleníkových plynů, které mají do roku 2030 klesnout v EU o 50 procent. Ty budovy, které zůstanou v jejích službách, bude komise upravovat tak, aby jejich provoz byl co nejšetrnější k životnímu prostředí.

Budou to hlavně baráky stojící kolem Schumanova náměstí v srdci bruselské „evropské čtvrti“ a navazujících ulic Loi a Belliard, dále pak několik budov kolem náměstí Rogier v takzvané „severní čtvrti“, která je jedním z mnoha významných urbanistických kiksů belgického hlavního města. Pokud budou mít majitelé domů a developeři dost peněz, mohou se pustit do předělávání opuštěných kancelářských krabic v jiných částech města na bytové domy, včetně estetických úprav. Pár takových úspěšných příkladů v Bruselu už existuje. Je to jediný způsob, jak odvrátit šíření „pouště“ a vrátit do ní trochu života.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Proč byl návrat europoslanců do Štrasburku tristní podívanou?
  • A jakou inciativou vzbudili Francouzi pozdvižení?
sinfin.digital