Evropské lídry čeká summit, který napoví o budoucnosti EU. Babišova neúčast by byla špatný signál

Málokdy se stává, že by v předvečer zasedání Evropské rady nebylo jisté, jak budou vypadat hlavní chody na jejím jídelníčku. Tentokrát tomu tak je a sporné položky jsou skutečně zásadní. Podle plánu měla EU na nejvyšší úrovni posvětit výsledek jednání o budoucích vztazích EU s Velkou Británií. Měla také potvrdit schválení sedmiletého rozpočtu EU a nového fondu obnovy jako reakci unie na ekonomický dopad pandemie koronaviru, obojí dohromady v hodnotě 1,8 bilionu eur. Jenže tyto dva body nejsou ani na formální pozvánce, která byla šéfům států a vlád v minulých dnech rozeslána.

Její autor, předseda Evropské rady Charles Michel přitom trval na fyzické přítomnosti lídrů právě proto, aby se dotáhlo jednání o brexitu a o penězích. Obojí bylo také na špici ambicí Německa, od července předsedajícího EU, které dokázalo v červenci vyjednat zmíněný bezprecedentní fond obnovy a nalít tak Evropě do žil novou mízu. Jenže vyjednávání o obchodní dohodě mezi EU a Británií se od té doby nikam nepohnula. A finanční balík pohrozilo vetovat Maďarsko a Polsko, protože byl mezitím doplněn o návrh nařízení, které podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním vlády práva.

V Bruselu se objeví dnes večer britský premiér Boris Johnson, aby v hodině dvanácté mluvil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou o zbývajících třech sporných otázkách, které dlouhé týdny brání uzavření dohody. Zatímco podle britských zdrojů se tím jednání posouvá na nejvyšší politickou úroveň, podle unijních jde jen o výměnu názorů s cílem případně upřesnit pokyny vyjednávačům. V každém případě se zdá, že britská neochota se zavázat respektovat evropská pravidla hospodářské soutěže výměnou za neomezený přístup zboží a služeb na trh EU představuje pro unii nepřekonatelnou překážku; její změna se jeví jako jediný klíč k průlomu. Alternativou pak bude brexit bez dohody, který si oficiálně nikdo nepřeje.

Ovčáček se nechová jako profesionál. Je něco mezi maskotem a hlásnou troubou propagandy, říká Vlček

Německé kancléřce Angele Merkelové se zjevně nepodařilo překonat maďarsko-polský truc, který hrozí vykolejit celý sedmiletý rozpočet EU a smést se stolu mimořádné peníze na restart ekonomik po covidové epizodě. Ačkoli se párkrát objevily náznaky, že by se Polsko mohlo spokojit s nějakým formálním gestem ze strany EU, nakonec se tandem upevnil a sešikoval – po rychlé úterní návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána ve Varšavě to vypadá, že budou na summitu postupovat jednotně. I pro ně to ovšem bude balanc na ostří nože – rozladěné instituce EU i řada západních vlád dávají jasně najevo, že pokud se Polákům a Maďarům podmínky čerpání z fondu obnovy v hodnotě 750 miliard eur nelíbí, zavede si ho zbývajících 25 členských zemí pro sebe. Takové vynucené řešení by se nikomu nezamlouvalo, ale logicky úplně nejméně právě Polsku a Maďarsku.

Na schválení budoucího rozpočtového rámce závisí veškerá příští agenda EU, včetně příspěvku EU k boji proti klimatickým změnám. V návrhu usnesení summitu sice stojí, že „Evropská rada schvaluje závazný cíl čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o nejméně 55 procent“ ve srovnání s rokem 1990, ovšem potvrzení této mety může zpochybnit právě nejistota ohledně peněz. Vždyť ve zmíněném dokumentu se také píše, že dosažení takto ambiciózního cíle vyžaduje významnou mobilizaci veřejných i soukromých zdrojů – a právě z oněch zatím nezajištěných evropských 1,8 bilionu eur má celých 30 procent být vyčleněno na projekty prospívající k ochraně klimatu. Ze stejné obálky má být financován také Fond spravedlivé transformace určený zejména zemím výrazně závislým na uhlí – tedy zejména Polsku, ale také Česku.

Z hlediska České republiky je rovněž důležité, že návrh usnesení klade důraz na „férovost a solidaritu“ a zdůrazňuje, že „nikdo nesmí být ponechán stranou“. Na cestě k dosažení poklesu emisí o 55 procent je třeba „brát v úvahu rozdílné startovací úrovně členských zemí, jejich národní specifika a vynaložené úsilí“. Explicitně se uznává „právo států rozhodovat o svém energetickém mixu a volit si odpovídající technologie“.

Dolínek: Lipovská vědomě zmátla část Rady ČT. Šlo o naplánovaný krok jedné vlivové skupiny

Evropská rada se chystá dále konstatovat, že epidemiologická situace v Evropě je nadále znepokojivá a že EU bude pokračovat ve snaze jí čelit. Státy by se podle návrhu usnesení měly zavázat, že posílí koordinaci při postupném uvolňování restrikcí a návratu k normálnímu cestování přes vnitřní hranice v EU. Komisi pověří, aby připravila návrh doporučení ohledně rychlého antigenního testování a vzájemného uznávání jeho výsledků, a posléze pak jednotných potvrzení o očkování. Oznámí také, že vlády připraví národní očkovací strategie, aby zajistily, že se vakcína dostane k lidem včas a že o ní budou jasně a zevrubně informováni, aby se zabránilo šíření dezinformací. V návrhu závěrů se mluví také o tom, že by se EU měla dát na budování „zdravotní unie“, jak navrhuje Evropská komise, a navrhnout v rámci OSN uzavření světové dohody o potírání pandemií.

V zahraničněpolitické části se Evropská rada především chystá oslavit výsledek prezidentských voleb v USA tím, že položí důraz na „silné strategické transatlantické partnerství založené na společných zájmech a sdílených hodnotách“. Lídři EU vyzvou k nové spolupráci se Spojenými státy při potírání pandemie, boji proti klimatickým změnám, pomáhání hospodářské obnově či při reformování Světové obchodní organizace. Kapitola věnovaná Turecku v návrhu usnesení naopak zatím chybí – po pondělním bezvýsledném jednání ministrů zahraničí na toto téma ještě není jasno, nakolik si EU míní rozházet beztak velmi složité vztahy se svým turbulentním sousedem.

Zatím se neví, zda se jednání Evropské rady zúčastní český premiér Andrej Babiš. Ten v úterý večer v televizi řekl, že pokud se protáhne jednání Senátu o daňovém „balíčku“ vlády, do Bruselu neodletí a nechá se zastupovat polským premiérem Morawieckim. Jeho nepřítomnost na jednání, které je velmi důležité pro budoucnost EU, by vyslala hned několik signálů. Jednak ten, že České republice nezáleží na tom, aby byla přítomna rozhodování o dalším vývoji kontinentu. A jednak ten, že pokud není na pořadu jednání nic, zač stojí za to bojovat, tedy peníze nebo nějaké úlevy, tak Česko klidně zůstane doma. A nechá se zastupovat představitelem země, která v tomto konkrétním případě hájí pozice, k nimž se ČR nikterak nepřipojila.

Polsko s Maďarskem se postavily „na zadní“. EU uvrhly do krize, která může být hodně nepříjemná

SDÍLET
sinfin.digital