Evropská komise se v úterý poprvé zabývala citlivou otázkou, zda pro zhruba půl miliardy občanů sedmadvacítky zavést potvrzení o očkování proti koronaviru, tedy takzvaný očkovací průkaz, a jaké výhody by s ním mohly být spojeny. Komise zatím nedospěla ke konkrétnímu doporučení, protože masová vakcinace je v celé EU na samém počátku. Navrhla nicméně, aby se unie tímto záměrem zabývala; do konce ledna předloží obrysy společného postupu. Ve čtvrtek o tom při online summitu budou poprvé jednat premiéři a prezidenti členských států.
Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová koncem minulého týdne v Lisabonu řekla, že z lékařského hlediska je doklad o očkování nutností a že je třeba „vymyslet systém, jak potvrzení zajistit“. Zde je zapotřebí malá odbočka – o užitečnosti cesty osmi členů komise do Portugalska, které čelí těžké vlně epidemie, vznikly pochybnosti a návštěva vyvolává jisté emoce. Vzápětí totiž onemocněl portugalský ministr financí Joao Leao, což donutilo dva mocné místopředsedy komise Margrethe Vestagerovou a Valdise Dombrovskise plus komisařku Elisu Ferreirovou odebrat se tento týden do karantény.
Ale zpět k očkovacímu potvrzení. Místopředseda Maroš Šefčovič v pondělí veřejně uvažoval o „technickém doladění“ takového průkazu, který by respektoval požadavky ochrany osobních údajů a měl by být hotov „v řádu měsíců“. Podle portugalské ministryně Any Pauly Zacariasové vyvolává tato iniciativa řadu otázek. „Jsme skutečně na počátku diskuse,“ řekla poté, co předsedala pondělní schůzi ministrů pro evropské záležitosti.
S nápadem přišel původně řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, celkem logicky, protože ekonomika jeho země závisí až neúměrně na cestovním ruchu. Průkaz si proto představuje jako jakousi pasovou doložku, která jejímu držiteli umožní bez problémů cestovat, samozřejmě pokud možno na prázdniny do Řecka. Většina zemí na to zatím formálně nereagovala. Z Polska se ozvalo, že lidé s potvrzením o očkování by nemuseli chodit do karantény po styku s nakaženým člověkem. Podle serveru Politico je spíše proti například Francie, kde vysoké procento lidí vakcíny a priori odmítá. Rozdílné zacházení s očkovanými a neočkovanými by vedlo k nežádoucímu napětí, které by ve vznětlivé Francii nemuselo dobře skončit.
Na jedné straně je celkem logické, že by naočkovaní lidé měli mít možnost tento fakt prokázat a tím doložit, že nejsou svému okolí nebezpeční – pokud věda do té doby potvrdí, že už nemohou být potenciálními přenašeči, což zatím není jisté. Na druhé straně vyvolává spojení průkazu s nejrůznějšími privilegii toxickou debatu. Budou průkaz vyžadovat letecké společnosti? Cestovní kanceláře? Nebo majitelé restaurací? A jakým právem? Lze diskriminovat lidi jen proto, že se nechtěli dát očkovat? Nebo že ze zdravotních důvodů nemohli? A co těhotné ženy nebo kojící matky?
Komise v úterý nabídla, že bude s členskými státy pracovat na „věrohodném, spolehlivém a ověřitelném“ očkovacím potvrzení, které by bylo užíváno a uznáváno ve zdravotnických systémech napříč unií a bylo v plném souladu s pravidly ochrany osobních údajů. Jaké další důsledky by z toho vyplývaly, nehodlá v této fázi řešit. Práce na prvním návrhu má být hotova do konce ledna a měla by se stát standardem pro globální přístup koordinovaný Světovou zdravotnickou organizací.
Rozbíhá-li se tedy tento týden diskuse na toto téma, bude nepochybně dlouhá, nejméně do doby, než očkování podstoupí všichni, kdo o ně projeví zájem. Protože už vůbec nelze rozdělovat občany na „potvrzené“ a „nepotvrzené“ jen proto, že na jedny se s vakcínou už dostalo a na ty druhé ještě ne. „Jakýkoli průkaz nemůže porušovat osobní svobody, nemůže způsobovat diskriminaci mezi evropskými občany, dokud nemáme všichni k vakcínám volný přístup,“ řekla belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmesová.
Komise v úterý předložila také plán zaměřený na urychlení očkování v EU. Reagovala tak na sílící kritiku z mnoha zemí, kde jsou sice pomalu, ale přece jen spouštěny očkovací strategie, ale začínají chybět vakcíny, zejména po posledním propadu dodávek od firmy Pfizer. Navrhla vládám, aby si vytyčily jako cíl vakcinaci 70 procent dospělého obyvatelstva do léta. Koncem března by mělo být naočkováno 80 procent lidí nad 80 let a také stejné procento zdravotníků a sociálních pracovníků. Pro tyto cíle bude podle komise dostatek dávek.
Je určitě dobře, že se exekutiva EU zabývá touto budoucností, stejně jako je dobře, že vyjednává s řadou farmaceutických firem a objednává pro členské země další a další vakcíny s tím, že co se nespotřebuje v Evropě, bude k dispozici zbytku světa; už dnes se těmto budoucím transakcím říká „vakcínová diplomacie“. Na druhé straně se po EU momentálně šíří nakažlivější, takzvaná anglická mutace koronaviru. Vlády utahují šrouby a opět hrozí uzavírání hranic nebo zpřísňování hraničních kontrol jako loni na jaře. Situace je vážná. Ačkoli se očkuje a existuje tedy naděje, lidé jsou čím dál netrpělivější a přibývá protestů. Lídři unijních států proto budou ve čtvrtek hlavně naléhat na to, aby se produkce a distribuce vakcín maximálně urychlily.
