Jednání o fondu obnovy se komplikuje. Do konce roku nebude hotovo

Jednání mezi členskými státy a Evropským parlamentem o budoucím sedmiletém rozpočtu a s ním souvisejícím fondem obnovy se komplikuje. Vedle sporu o rozdělení peněz do rozpočtových kapitol se Německo, zastupující členské státy EU, a Evropský parlament (EP) nemohou shodnout na mechanismu řízení a správy fondu obnovy.

Europoslanci nyní požadují pro parlament stejnou roli jako pro Radu EU, včetně spolurozhodování o schválení či zamítnutí národních plánů obnovy, na jejichž základě mají být peníze přidělovány. Požadují také, aby fond obnovy fungoval až do roku 2024, tedy o rok déle, než navrhly členské země, a aby na klima a biodiverzitu směřovalo o 10 procent víc výdajů, tedy celých 40 procent. Návrh bude projednán v příslušném výboru EP příští týden a posléze na plénu 12. listopadu. Ke dvěma rozjednaným tématům – o výši jednotlivých kapitol rozpočtu a o podmíněnosti čerpání evropských peněz dodržováním vlády práva – tak přibude třetí. 

Evropský parlament tak už zjevně udělal kříž nad plánovaným spuštěním fondu obnovy od 1. ledna příštího roku. Poslanci i diplomaté se shodují v tom, že při tomto tempu se to nedá stihnout. Tento týden parlamentní výbory nezasedají, takže formální „trialogy“, za účasti EP, Rady EU a Evropské komise, mohou obnovit činnost až po 9. listopadu. Každá dohoda podléhá schválení pléna EP, tedy pravděpodobně až koncem listopadu. Texty se pak musí převést do legislativní podoby. Pár týdnů zbývajících do Vánoc pak nemohou stačit na to, aby se k fondu obnovy vyslovily národní parlamenty členských zemí, což je nezbytné, má-li si jejich jménem Evropská komise vypůjčit peníze na mezinárodních trzích.

Jakmile bude dosaženo dohody na úrovni institucí EU, dokončí Evropská komise přípravu rozpočtu pro rok 2021, který pak bude projednávat rozpočtový výbor EP. Formálně stále platí plán, podle něhož by tento rozpočet měl být dohodnut během listopadu a schválen na prosincovém plénu EP. Jelikož však všechno se vším souvisí, nelze vyloučit, že neshody kolem fondu obnovy zablokují jednání o sedmiletém výhledu, takže nebude možné rozpočet na příští rok dokončit. Pak přijde ke slovu rozpočtové provizorium, tedy hospodaření na základě rozpočtu z roku 2020 rozděleného po měsících na dvanáctiny. V praxi EU by to nebylo nic nového, ačkoli v takto přelomovém roce, kdy se střídají sedmileté rozpočty a zavádí fond obnovy, by takový skluz přinejmenším politicky nedělal dobrý dojem. 

Na fondu obnovy, formálně nazvaném Next Generation EU (NGEU), se shodli nejvyšší představitelé „sedmadvacítky“ po úporném jednání na červencovém summitu; byla to bezprecedentní historická odpověď EU na hospodářský propad způsobený pandemií koronaviru. Fond má mít k dispozici 750 miliard eur, z toho 390 miliard ve formě dotací a zbytek jako výhodné půjčky. Evropská komise si peníze vypůjčí na mezinárodních trzích a bude je splácet z unijních peněz, tedy z příspěvků členských zemí a případně z nově zavedených evropských daní, o kterých se také vedou složité spory. Jižní země EU, které byly důsledky nákazy nejvíc postiženy, soustřeďují pozornost hlavně na dotace a granty a dávají najevo, že je půjčky nezajímají. Žádná z nich si ostatně dosud nevypůjčila ani z tzv. mechanismu stability, kde je pro země eurozóny k dispozici 240 miliard eur. Úrokové míry jsou momentálně pro jednotlivé vlády tak nízké, že si mohou půjčovat prakticky za stejnou cenu, jakou nabízejí fondy EU, a to bez tvrdých podmínek jimi vyžadovaných.

Kovář, Plesl, Topolánek... Politická bitva roku ve speciálním vydání Insider podcastu

Ministři financí EU se v úterý shodli, že fond obnovy musí být spuštěn co nejrychleji, a to v podobě, v jaké byl v červenci schválen. Odmítli požadavky, aby se při jednání o něm vzaly v úvahu také dopady druhé vlny epidemie, která znovu decimuje ekonomiky členských zemí, i když méně než na jaře. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden při online schůzce na téma pandemie požadoval, aby se část prostředků z fondu obnovy použila na naléhavá, vesměs sanitární opatření související s druhou vlnou. Itálie zase navrhovala, aby se začalo urychleně jednat o pokračování fondu v příštím roce. Je přitom zřejmé, že jakákoli změna podmínek by měla za následek další skluz při schvalování fondu – který byl přitom koncipován především jako rychlá injekce pro strádající ekonomiky.

SDÍLET
sinfin.digital