Jednání o fondu obnovy se komplikuje. Do konce roku nebude hotovo

Jednání mezi členskými státy a Evropským parlamentem o budoucím sedmiletém rozpočtu a s ním souvisejícím fondem obnovy se komplikuje. Vedle sporu o rozdělení peněz do rozpočtových kapitol se Německo, zastupující členské státy EU, a Evropský parlament (EP) nemohou shodnout na mechanismu řízení a správy fondu obnovy.

Europoslanci nyní požadují pro parlament stejnou roli jako pro Radu EU, včetně spolurozhodování o schválení či zamítnutí národních plánů obnovy, na jejichž základě mají být peníze přidělovány. Požadují také, aby fond obnovy fungoval až do roku 2024, tedy o rok déle, než navrhly členské země, a aby na klima a biodiverzitu směřovalo o 10 procent víc výdajů, tedy celých 40 procent. Návrh bude projednán v příslušném výboru EP příští týden a posléze na plénu 12. listopadu. Ke dvěma rozjednaným tématům – o výši jednotlivých kapitol rozpočtu a o podmíněnosti čerpání evropských peněz dodržováním vlády práva – tak přibude třetí. 

Evropský parlament tak už zjevně udělal kříž nad plánovaným spuštěním fondu obnovy od 1. ledna příštího roku. Poslanci i diplomaté se shodují v tom, že při tomto tempu se to nedá stihnout. Tento týden parlamentní výbory nezasedají, takže formální „trialogy“, za účasti EP, Rady EU a Evropské komise, mohou obnovit činnost až po 9. listopadu. Každá dohoda podléhá schválení pléna EP, tedy pravděpodobně až koncem listopadu. Texty se pak musí převést do legislativní podoby. Pár týdnů zbývajících do Vánoc pak nemohou stačit na to, aby se k fondu obnovy vyslovily národní parlamenty členských zemí, což je nezbytné, má-li si jejich jménem Evropská komise vypůjčit peníze na mezinárodních trzích.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital