Ekonomické dopady covidu zůstávají jedním z dominantních témat. Od loňského března bylo jasné, že nás čeká výrazný propad. Otázkou bylo, zda bude sice hluboký, ale relativně krátký a následovaný prudkým ekonomickým růstem. Opačný scénář – tedy výrazný propad v roce 2020 následovaný spíše jen omezeným oživením – totiž znamená mnohem horší ekonomickými důsledky. Platí tedy, že soustředit se jen na hloubku ekonomického propadu v loňském roce a nezohlednit další vývoj by bylo chybou.
Predikce ekonomického růstu poskytuje řada institucí; Evropská komise (EC), Mezinárodní měnový fond (IMF) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OECD) produkují předpovědi alespoň dvakrát ročně (podzimní a jarní predikce) a pokrývají všechny (v případě OECD většinu) státy EU, což je pro nás logický referenční rámec. Můžeme tedy využít jejich předpovědí z doby těsně před covidem (podzim 2019 pro IMF a OECD, či únor 2020 pro EC) a porovnat je s covid zohledňujícími jarními (IMF, OECD a EC) a podzimními (IMF, EC, OECD) předpověďmi.
OECD na jaře nabídla predikci jak pro situaci s podzimní druhou vlnou, tak bez ní. Vzhledem k vývoji dále pracujme jen s první variantou. Připomeňme, že zatímco předpovědi v jednoročním horizontu jsou obvykle velmi přesné, dvouleté předpovědi již bývají zatíženy nemalou, obvykle optimistickou, chybou (viz zde a zde).
Základní shrnutí současných i minulých předpovědí všech tří organizací nabízí graf 1. HDP z roku 2019 je indexováno jako 100 a z tohoto bodu se táhnou čáry předpovídaného růstu/poklesu HDP v dvouletém horizontu. Plné čáry ukazují očekávaný růst před covidem. Tečkované a přerušované čáry pak udávají očekávaný růst s covidem (tečky = jarní predikce, čáry = podzimní predikce). Rozdíl mezi plnými a přerušovanými čarami pak udává očekávanou ztrátu oproti (kontrafaktuálnímu) scénáři bez covidu. Čím větší rozdíl, tím větší ztráta.
