Kdyby nebylo covidu… Jak se měnily ekonomické předpovědi pro Evropu?

Jan Kofroň

04. 01. 2021 • 19:15
Ekonomické dopady covidu zůstávají jedním z dominantních témat. Od loňského března bylo jasné, že nás čeká výrazný propad. Otázkou bylo, zda bude sice hluboký, ale relativně krátký a následovaný prudkým ekonomickým růstem. Opačný scénář – tedy výrazný propad v roce 2020 následovaný spíše jen omezeným oživením – totiž znamená mnohem horší ekonomickými důsledky. Platí tedy, že soustředit se jen na hloubku ekonomického propadu v loňském roce a nezohlednit další vývoj by bylo chybou.

Predikce ekonomického růstu poskytuje řada institucí; Evropská komise (EC), Mezinárodní měnový fond (IMF) a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OECD) produkují předpovědi alespoň dvakrát ročně (podzimní a jarní predikce) a pokrývají všechny (v případě OECD většinu) státy EU, což je pro nás logický referenční rámec. Můžeme tedy využít jejich předpovědí z doby těsně před covidem (podzim 2019 pro IMFOECD, či únor 2020 pro EC) a porovnat je s covid zohledňujícími jarními (IMF, OECDEC) a podzimními (IMF, EC, OECD) předpověďmi. 

OECD na jaře nabídla predikci jak pro situaci s podzimní druhou vlnou, tak bez ní. Vzhledem k vývoji dále pracujme jen s první variantou. Připomeňme, že zatímco předpovědi v jednoročním horizontu jsou obvykle velmi přesné, dvouleté předpovědi již bývají zatíženy nemalou, obvykle optimistickou, chybou (viz zdezde).

Základní shrnutí současných i minulých předpovědí všech tří organizací nabízí graf 1. HDP z roku 2019 je indexováno jako 100 a z tohoto bodu se táhnou čáry předpovídaného růstu/poklesu HDP v dvouletém horizontu. Plné čáry ukazují očekávaný růst před covidem. Tečkované a přerušované čáry pak udávají očekávaný růst s covidem (tečky = jarní predikce, čáry = podzimní predikce). Rozdíl mezi plnými a přerušovanými čarami pak udává očekávanou ztrátu oproti (kontrafaktuálnímu) scénáři bez covidu. Čím větší rozdíl, tím větší ztráta.

Předkrizové předpovědi (plné čáry) očekávaly, že na konci roku 2021 budou všechny ekonomiky EU o několik procent větší než na konci roku 2019. Není bez zajímavosti, že v drtivé většině případů byl rozptyl předpovědí minimální. Česko sice nepatřilo mezi země s nejvyšším očekávaným růstem, přesto se očekávala nadprůměrná dynamika. První covidové odhady (tečkované čáry) tento předpoklad samozřejmě přepsaly. 

U Česka IMF i EC očekávaly výrazný růst v roce 2021. Dostavil-li by se, ztráta oproti ne-covidovému scénáři by na konci roku 2021 byla z těch menších v EU. Jenže nové odhady ekonomického vývoje (přerušované čáry) tento optimismus nepotvrzují. Zdá se totiž, že růst v roce 2021 bude slabší, než se čekalo na začátku pandemie. Pozitivní zprávou je, že hloubka propadu v roce 2020 se dále neprohlubuje – viz shoda přerušovaných a tečkovaných čar. Je také zjevné a pro nás nesmírně příznivé, že předpovědi OECD pro scénář se dvěma vlnami (modrá tečkovaná čára) se zřejmě nenaplní.

Detailnější porovnání hloubky ztráty v dvouletém horizontu nabízí graf 2 (pro přehlednost jen pro předpovědi EC). Modré tečky značí odhad kumulativního růstu mezi 2020 a 2021 před covidem a červené tečky pak dle odhadů současných (HDP z 2019 je opět indexováno jako 100). Státy jsou přitom seřazeny podle hloubky ztráty. 

Vyplní-li se současné predikce, budeme na konci roku 2021 patřit k těm, jejichž HDP bude spíše více zaostávat za úrovní roku 2019. A stejně tak i naše ztráta oproti před-covidovému scénáři bude z největších. Je přitom varovné, že podobně či více negativní vývoj čeká především země silně orientované na cestovní ruch (který logicky covidem trpí nejvíce). Ne, pravděpodobně nebudeme absolutními poraženými, a díky poměrně dobrému vývoji v minulých letech netřeba hlásat katastrofické scénáře, těžko ale naší situaci nevnímat kriticky.

Koronavirus samozřejmě zasáhnul všechny státy EU a stejně tak platí, že u většiny došlo ke zhoršení prognóz (EC a IMF). Jenže v našem případě bylo ono zhoršení výraznější. Právě tento aspekt vystihuje graf 3, který zachycuje změnu v předpovědích kumulativního růstu mezi jarními a podzimními předpověďmi EC. Ano, nenaplní se podle všeho černý scénář OECD, podle kterého jsme v případě druhé vlny pandemie a s ní spojenými lockdowny měli soupeřit o ekonomický titul „worst in covid“, ale to je jen slabá útěcha. Počítejme tedy s tím, že dosažení předkrizové úrovně se zřejmě nedočkáme ani v roce 2022 se všemi s tím spojenými důsledky.

Předvídat vývoj ekonomiky v takto turbulentních časech je mimořádně náročné a nelze vyloučit, že se stávající predikce růstu v roce 2021 ukáží jako podhodnocené. A třeba se odhad růstu ministerstva financí ČR (který je vyšší než odhady EC a OECD) ukáže jako přesnější. Je také možné, že rychlé proočkování populace dopad covidu utlumí. Podíváme-li se však na naše, od pominutí první vlny mnohdy opravdu velmi chaotické, potýkání se s covidem, nelze se určité skepsi ubránit.

SDÍLET