Lídři EU schválili sankce proti Bělorusku a shodli se na „strategické autonomii“

Mimořádné zasedání Evropské rady (1. a 2. října) bylo svoláno hlavně proto, aby si šéfové států a vlád uvolnili ruce pro těžší témata, která je čekají na příští, tentokrát řádné schůzi už za 14 dní. Odklidili proto z cesty několik naléhavých zahraničněpolitických úkolů a vytyčili koncepci „strategické autonomie“, která znamená do jisté míry rozchod s velkorysým multilaterálním otevřením a je reakcí jak na vývoj ve světě, zejména v USA, tak na pandemii koronaviru.

Unijní lídři podle očekávání konečně vyhlásili sankce proti běloruskému režimu. Kypr, který usnesení několik týdnů blokoval, již dost dobře nemohl vzdorovat tlaku ostatních a pokračovat v obstrukci. Spokojil se proto s usnesením ohledně Turecka, které ovšem nezavádí sankce proti této zemi, jak si Kypřané přáli, ale pouze jimi vyhrožuje. Jedním dechem zároveň vyzývá Turecko k dialogu a nabízí lepší zacházení, pokud na něj Ankara přistoupí.

„Je třeba nastolit restriktivní opatření,“ shodli se lídři sedmadvacítky na adresu běloruského režimu, který se dopouští nepřijatelného násilí proti pokojným demonstrantům a dalších surovostí. V překladu to znamená okamžité zavedení sankcí proti čtyřem desítkám představitelů, kteří mají toto násilí na svědomí, a také těm, kdo se podíleli na falšování výsledků prezidentských voleb. Prezident Lukašenko mezi nimi není, ačkoli si to řada zemí včetně ČR přála. Francouzský prezident Emmanuel Macron vysvětlil, že Lukašenko byl vynechán proto, aby mohl dát Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) souhlas se zprostředkováním jednání mezi jeho režimem a opozicí. Kdyby ho EU potrestala, mohl by to odmítnout, uvedl Macron s tím, že je vždycky možné Lukašenka na seznam doplnit.

Běloruský prezident má tedy nyní na vybranou – buď dovolí OBSE, aby se zabývala vnitřním pnutím v jeho zemi, nebo bude potrestán jako ostatní, tedy se mu zmrazí konta v EU, pokud tam nějaká má, a nebude moct cestovat do zemí unie. Těžko říct, nakolik jsou tyto hrozby opravdu citelné. Případné zapojení OBSE má však výhodu v tom, že by se na řešení podílelo také Rusko jako člen této organizace – a podle části evropských státníků v čele s Macronem se žádné urovnání v Minsku bez Moskvy neobejde.

Z obra na hliněných nohou ke světové velmoci. Komunistická Čína si připomíná výročí svého vzniku

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital