Měsíc po startu očkování propukla v Evropě „vakcínová horečka“

Uplynul měsíc od chvíle, kdy se v evropských zemích objevily první vakcíny proti koronaviru a státy včetně Česka začaly očkovat. Podařilo se s různou měrou úspěšnosti vytvořit řetězec navazujících kroků – registrační systém, očkovací místa, kategorie obyvatel, kteří mají přednost, a hierarchii těchto kategorií, očkovací termíny… Vzápětí se ukázalo, že chybí to hlavní – vakcíny. Nejen v Česku, ale ve všech zemích Evropské unie, respektive na celém světě. Staly se tím nejžádanějším artiklem dneška. Začala „vakcínová zlatá horečka“.

Napřed firma Pfizer oznámila, že kvůli rekonstrukci svého belgického závodu, jehož kapacitu chce navýšit, bude muset dočasně snížit dodávky. Vzhledem k tomu, že tato vakcína je zatím jako jediná masověji k dispozici, to nebyla dobrá zpráva. Pfizer ovšem slibuje, že své závazky celkově dodrží, do jara tedy dodá prvních 200 milionů dávek podle dohody uzavřené s Evropskou komisí. 

Horší zpráva přišla od firmy AstraZeneca, jejíž generální ředitel Pascal Soriot překvapivě popřel, že by s EU uzavřela závaznou dohodu na dodávku 400 milionů dávek. V rozhovoru pro několik deníků včetně belgického Le Soiru uvedl, že jeho firma pouze „slíbila, že se bude snažit, ale že nemůže zaručit úspěch“. Zároveň připustil, že s výrobou vakcín „jsme se trošku zpozdili“.  Na otázku, zda může produkci urychlit, odpověděl negativně. Vysvětlil, že nejproduktivnější provozy firmy v Británii zatím zásobují britský trh, protože tak to bylo s britskou vládou domluveno, zatímco ty, které by měly dodávat do zemí EU na kontinentu, nemají dostatečnou kapacitu. „Je to bohužel smůla,“ konstatoval Soriot. 

Mluvčí Evropské komise Eric Mamer popřel, že by dohoda podepsaná s AstraZenekou nebyla závazná, a trval na tom, aby firma své závazky splnila. Dohoda byla uzavřena v srpnu a členské státy poslaly objednávky do října, podle Bruselu tedy není důvod nedodávat. Oznámené zpoždění nebylo dostatečně vysvětleno; podepsaná dohoda vycházela podle mluvčího komise právě z výrobní kapacity AstraZeneky. Kritičtí jsou i další – komisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidesová označila chování firmy za „nepřijatelné“ a vlády Itálie a Lotyšska jí pohrozily žalobami. Pár hodin to dokonce vypadalo, že se obě strany nedokážou ani sejít ke společnému jednání, kde by si věci vyříkaly.

Evropská léková agentura (EMA) zatím vakcínu od AstraZeneky neschválila, ale má se tak stát do konce tohoto týdne. Pokud ovšem nemá pravdu německý list Handelsblatt, podle kterého je tato očkovací látka v podstatě neúčinná pro lidi nad 65 let – ochrání jich prý pouze osm procent. Toto číslo okamžitě popřel jak Soriot, tak šéf EMA Emer Cooke. Normálně velmi seriózní Handelsblatt však trval na svém – informace prý pochází se spolehlivého, vysoce postaveného zdroje na německém ministerstvu zdravotnictví. 

Nervozita a vakcínová zlatá horečka

Tato epizoda svědčí o nervozitě, která se zmocňuje hlavních aktérů. Evropská komise oznámila, že zavede kontrolu veškerého exportu vakcín vyrobených na území EU. Bude chtít také vědět, kolik která továrna vyrábí dávek a kam směřují. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová připomněla, že klíčovým výrobcům vakcín poskytla na výzkum, vývoj a na navýšení kapacity jejich provozů stamiliony eur. „Nyní musí splnit své závazky,“ prohlásila v projevu na letošním on-line ročníku Davoského fóra.

Na pozadí zhoršování epidemiologické situace v celé Evropě, způsobené hlavně šířením nakažlivější britská mutace koronaviru, se mění také postoj k očkování. Lidé koukají v televizi na své spoluobčany, jak dostávají injekci a s ní i jakousi „vstupenku do bezpečí“, ale sami nevědí, kdy přijde řada na ně. Vakcína se minimálně pro část veřejnosti stává vzácným, velmi žádaným zbožím a zlatá horečka se zmocňuje nejen jednotlivců, ale i vlád, protože masové proočkování je stále jediný způsob, jak se vracet do normálu. 

V této situaci se logicky stupňuje tlak na farmaceutické společnosti a také pohoršení, když neplní závazky, nestíhají, nebo nejsou transparentní. Na jejich dveře klepe celý svět a množí se podezření, že místo dodávek podle uzavřených smluv poskytují vakcíny těm, kdo více zaplatí. Na druhé straně jsme svědky i opačného chování – například obří francouzská společnost Sanofi se rozhodla poskytnout jednu ze svých továren v Německu na výrobu vakcíny vyvinuté jejím stěžejním konkurentem, americkou firmou Pfizer spolu s německou laboratoří BioNTech. Umožní to od léta vyrobit pro země EU dodatečných 100 milionů dávek. Sama Sanofi po nepříliš úspěšných testech oznámila, že vlastní vakcínu letos mít nebude. 

Evropská komise minulý týden doporučila členským státům, aby se zavázaly, že do léta naočkují 70 procent svého obyvatelstva. Poslední potíže výrobců vakcín činí tento cíl ještě ambicióznějším. Státy EU se přitom nemusí dohadovat s každou firmou zvlášť, dělá to za ně a jménem všech Evropská komise, takže aspoň odpadá soutěž mezi nimi. Zlatá horečka se ale neomezuje jen na Evropu a farmaceutické firmy čelí stále ostřejším obviněním, že měří dvojím metrem a dodávají přednostně bohatým. Světová zdravotnická organizace obviňuje vyspělé země z egoismu a nerozumu – dokud budou na světě existovat rozsáhlé oblasti, kde se bude virus dál šířit a mutovat, nebude nikdo v bezpečí. První odpovědí je tedy neustálé a maximální navyšování výroby vakcín, aby jich postupně bylo dost pro všechny. Teprve pak se bude moci přejít k budování systému světové prevence proti příštím pandemiím, ve kterém by EU chtěla hrát významnou roli.

sinfin.digital