Pětice jižních zemí Evropské unie tento týden nečekaně svolila k tomu, aby EU posílila pravomoci azylové agentury EASO. Je to sice jen maličký krok kupředu, ale ve spletitém jednání o budoucí migrační a azylové politice i toto znamená průlom.
Právě jižní státy – Kypr, Řecko, Španělsko, Itálie a Malta –, přes které přichází do unie většina nelegálních migrantů, dosud odmítaly jakkoli drolit „migrační pakt“ navržený Evropskou komisí a zasazovaly se o to, že musí být schválen jako celek. Portugalsko, které unii předsedá, očekává, že po revizi nařízení o EASO by se mohlo jako druhý krok povést posílit dohodu Eurodac ohledně snímání a sdílení biometrických dat migrantů a žadatelů o azyl.
Ministři vnitra členských zemí na první osobní schůzce v Lucemburku po dlouhé době „migrační pakt“ poprvé zevrubně projednali, neohlásili ale žádné náznaky shody. Znamená to, že Portugalsko nesplní své předsevzetí schválit navržený balík nebo aspoň výrazně pokročit v jednání. Tenhle úděl předá Slovinsku, které se ujme předsednictví od 1. července. Mezitím se ovšem bude toto „toxické“ téma projednávat na nejvyšší úrovni koncem června – lídři sedmadvacítky se jím budou zabývat na žádost italského premiéra Maria Draghiho 24. června v Bruselu, a to poprvé od roku 2019.
Právě Draghi zřejmě stojí v pozadí pružnějšího postoje „nárazníkových“ zemí, které se zjevně rozhodly umožnit aspoň nějaký pokrok, když souhlasily, že se bude postupovat krůček po krůčku. Podle diplomatů citovaných serverem Politico byla zmíněna podmínka známá jako „úsvitová klauzule“ – uzavře se série malých dohod, které však začnou platit teprve po dosažení shody o té poslední v řadě. I kdyby se takto mělo postupovat, bude to pořád lepší než dosavadní nehybnost. Jižní země stejně jako Evropská komise jsou si dobře vědomy rostoucího množství migrantů v posledních měsících.
Podle evropské pohraniční stráže Frontex přišlo do EU od začátku roku do konce května 42700 nelegálních migrantů, tedy asi o třetinu více než loni. Zatím to není nijak dramatické číslo, tím spíš, že minulý rok, tedy v čase pandemie, takto překračovalo hranice unie jen minimum lidí.
Největší nárůst zaznamenal Frontex na Kanárských ostrovech (o 90 procent), na takzvané západobalkánské cestě (85 procent) a na střední středomořské cestě, tedy z Libye či Tuniska na italské ostrovy Lampedusa a Sicílie, po které se připlavilo 14700 migrantů, tedy o polovinu víc než za stejnou dobu loni. Pouhých 5400 běženců přišlo z Turecka na řecké ostrovy, což podle Frontexu svědčí o tom, že turecká pohraniční stráž plní své úkoly.
