Evropská komise chce, aby firmy kvůli „zeleným cílům“ šly donaha. Nová povinnost se dotkne desítek tisíc podniků

Předloni v prosinci, ještě před pandemií, kdy takřka jediným „velkým“ evropským tématem byla „zelená dohoda“, se Evropská komise zavázala, že předělá směrnici o povinném sdělování nefinančních informací firmami, tedy o takzvaném nefinančním reportingu. Smyslem bylo získat lepší, přesnější a ověřenější údaje o dopadu provozů na životní prostředí, jejich vlivu na stav ovzduší a další ekologicky významná data. Tyto údaje mají sloužit jak pro hodnocení ekologických dopadů ekonomiky, tak pro vyhodnocování udržitelnosti investic. Revidovanou směrnici schválila Evropská komise ve středu. Jakmile vstoupí v platnost, bude mít pro podniky, včetně těch českých, zásadní důsledky.

Podnětem pro změnu je tedy „zelená dohoda“ a její cíl – dospět k tzv. uhlíkově neutrální ekonomice v roce 2050, přičemž nově stanovený mezistupeň roku 2030 je pokles o 55 procent oproti stavu v roce 1990.

Počítá se přitom s tím, že velkou část veřejného i soukromého kapitálu bude třeba „přepnout“ do „uržitelného módu“, což samo bude vyžadovat velké investice. A právě jejich zdůvodnění a urychlení má umožnit podstatný „nefinanční reporting“. Informace, které firmy poskytují dosud, podle komise nevyhovuje potřebám investorů – zejména prý nedostatečně objasňují, jak tlak na udržitelnost ovlivňuje hospodaření těchto podniků a jak ony samy ovlivňují životní prostředí.

Dosavadní „reporting“ podle těchže zdrojů trpí tím, že není dost podrobný a dostatečný, data nejsou srovnatelná a snadno dostupná. Podnikům často není jasné, co se po nich vlastně chce, a tak podstatná část z nich radši „nefinanční reporting“ prostě ignoruje. To už nebude možné – pokud bude revidovaná směrnice schválena v navržené podobě, bude povinnost údaje poskytovat podle předepsaných standardů posílena, stejně jako dohled a případné vynucování. Jedním z donucovacích opatření má být i to, že kvalita „reportingu“ bude brána v potaz při rozhodování, zda podniky dosáhnou na evropské dotace, které v právě započatém rozpočtovém období poplynou přednostně do „zelených“ projektů. 

Zatímco dosud se povinnost sdělovat předepsané nefinanční údaje vztahovala na 11.000 firem v EU, nyní to bude 50.000 firem. Terčem budou všechny podniky spadající do kategorie „velké“ , tedy nad 250 zaměstnanců, a všechny podniky registrované na burzách. Pro střední a malé podniky komise předpokládá vznik specifických pravidel; jejich účast na „reportingu“ však bude nadále dobrovolná. 

Podle expertní skupiny Frank Bold je bilance českých firem při sledování rizik vyplývajících z proměny ekonomiky na „udržitelnou“ nevalná. Jakmile bude novinka schválena a začleněna do českého právního řádu, půjde ve většině případů o novou povinnost, která se bude týkat tisíců firem. Zmíněný zdroj odhaduje, že už v roce 2023 by mohl být „reporting“ vyžadován od více než tisícovky společností na českém trhu.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Co všechno budou firmy muset hlásit?
  • A co reálně hrozí těm, které nebudou podnikat dost udržitelně?
sinfin.digital