Evropská unie bude mít další agenturu. Bude se jmenovat Úřad pro boj proti praní peněz (anglicky AMLA, Anti-money laundering authority) a má začít fungovat od roku 2024, přičemž plného „provozu“ by měla dosáhnout o dva roky později. Její zřízení je součástí legislativního balíčku, který Evropská komise předložila tento týden. Má nahradit dosavadní ne zcela funkční předpisy a razantněji než dosud zasahovat proti pachatelům, kteří peníze ze zločinné či jiné nelegální činnosti propírají v normálních finančních tocích nebo je využívají k podpoře terorismu.
Praxe praní špinavých peněz ohrožuje finanční stabilitu a bezpečnost občanů, podniků a nakonec i států v Evropské unii. Podle Europolu dosahuje objem podezřelých finančních transakcí až jednoho procenta hrubého domácího produktu členských států; v absolutních číslech je odhadován na 160 miliard eur ročně. Vyšetřování a postih jsou roztříštěné, také kvůli nejednotnému chápání dosud platné evropské směrnice a jejímu rozdílnému převádění do národních právních řádů.
Nová legislativa zahrne tři nařízení, která budou platit napřímo, a jednu směrnici stanovující přesná pravidla pro národní dohledové orgány a také pro takzvané finanční zpravodajské jednotky, které fungují ve všech členských státech a zůstanou klíčovou součástí staronového systému. V jeho čele stane zmíněná AMLA, která postupně nabere až 250 zaměstnanců a bude mít roční rozpočet 45 milionů eur. Jejím hlavním úkolem bude dohlížet na rizikové finanční instituce a sledovat podezřelé přeshraniční transakce, a to v těsné spolupráci se zmíněnými národními orgány, které bude daleko více koordinovat, než tomu je dosud.
Návrh komise se v podstatě rovná přiznání, že EU zatím neuspěla v boji proti praní špinavých peněz, tedy že dosavadní úprava i praxe nebyly dostatečně účinné. Nová úprava zavede například povinnost hlásit nákupy a prodeje kryptoměn v rámci EU, zajistí sledování transakcí s nimi a zakáže anonymní „peněženky“ využívající tyto kryptoměny. Propojí také národní registry bankovních účtů, což usnadní spolupráci s bezpečnostními složkami v členských zemích a urychlí vyšetřování případů přeshraničního praní peněz a zajišťování podezřelých obnosů. Důležitou novinkou je také zákaz finančních transakcí v hotovosti nad 10.000 eur. Ty státy, které takový nebo nižší limit už mají, ho mohou zachovat.
