Nový půlroční šéf EU nechce zůstat ve stínu mocného Německa

Portugalsko, které převzalo předsednictví Evropské unie od 1. ledna na půl roku, bude hlavně provádět to, co bylo dohodnuto a prosazeno v uplynulém pololetí, kdy Evropskou unii řídilo mocné Německo. Nebylo toho málo, takže to nebude snadné. Portugalci však chtějí také zanechat vlastní otisk, zejména v podobě posílení sociálního aspektu evropské politiky a koordinace bezprecedentní očkovací kampaně proti covidu-19.

V žádném případě se nemíní pasivně podřídit požadavkům pandemických omezení a spokojit se s rolí rozhodčího v pantoflích před obrazovkou počítače. Ačkoli pokračující druhá (nebo snad už třetí?) vlna nákazy paralyzuje Evropu a řada neformálních schůzek plánovaných na první dva měsíce již byla zrušena, Portugalci tvrdošíjně doufají, že ty další se uskuteční. Zejména pak chtějí uspořádat v květnu v Portu „sociální summit EU“, na kterém by se podle jejich představ „sedmadvacítka“ domluvila na sociální rovnosti jako třetí velké prioritě unie pro příští léta – vedle klimatu a digitalizace. Portugalští ministři se nechali slyšet, že budou schůzím Rady EU předsedat pokud možno z Bruselu, i kdyby většina kolegů měla být přítomna jen virtuálně.

Portugalsko netřeba v roli půlročního šéfa EU podceňovat. Desetimilionová země na atlantickém pobřeží Iberijského poloostrova leží sice zeměpisně na okraji EU, patří však k nejoddanějším stoupencům evropské integrace. Premiér António Costa, jeden z mála socialistických lídrů v EU, doma nadále velmi oblíbený, patří ke vlivnějším členům Evropské rady a je mu nasloucháno. Proslul například tím, že dlouhodobě prosazuje používání tzv. zesílené spolupráce, tedy vícerychlostní přístup umožňující skupině zemí, takzvanému „jádru“, provádět společné politiky bez ostatních, kteří nesdílejí jejich integrační náboj. Tento kontroverzní princip byl ostatně vtělen do smlouvy o EU uzavřené právě v Lisabonu v roce 2007. Není bez zajímavosti, že právě takto smýšlející Portugalsko by mělo v nadcházejícím pololetí zahajovat „konferenci o budoucnosti EU“, odloženou z loňska kvůli pandemii koronaviru.

Byl rok 2020 skutečným obratem v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku?

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital